Komunitní výuka informatiky v praxi

Ve výuce informatického myšlení na všech stupních škol je velmi výhodné využít metody vzájemného učení. Příklady ukazují výuku úvodu do programování pomocí pomůcek, jako je BBC micro:bit, Ozobot a BeeBot, na konkrétních příkladech z praxe spolupracujících škol.

Publikováno: 20.7.2019
Autor: Barbora Havířová

Ve výuce informatického myšlení na všech stupních škol je velmi výhodné využít metody vzájemného učení, tedy situace, kdy se žák učí od jiného žáka. Snadno se tak zpracují různé úrovně, které zdaleka nemusí být dané pouze věkem. Velkou výhodou je pak zlepšení komunikačních dovedností, vztahů a klimatu obecně, větší zodpovědnost žáků a tím i motivace.

Následující oddělené i provázané konkrétní příklady z praxe ukazují výuku úvodu do programování pomocí dnes již dostupných pomůcek, jako je BBC micro:bit, Ozobot a BeeBot, ale myšlenky lze snadno aplikovat i bez nákupů, například s využitím Hour of Code nebo Scratch. Nejjednodušším příkladem vzájemného učení je spolupráce ve třídě, rozšíření mezi různé ročníky umožňuje postupné předávání digitální gramotnosti ve škole a vrcholem je spolupráce škol různých stupňů.

Příklad 1: příslušenství k BBC micro:bit (výuka v rámci jedné třídy)

Studenti druhého ročníku na čtyřletém Gymnáziu Brno, Elgartova k úvodu do programování používají BBC micro:bit. Po několika úvodních hodinách věnovaných blokovému programování proběhla objevitelská dvouhodinovka zahájená přinesením krabice plné různého příslušenství. Studenti pracovali ve dvojicích, vybrali si některé nové příslušenství k micro:bitům, našli na internetu dokumentaci a vyzkoušeli napsat program. Do sdílené prezentace pak vypracovali jeden snímek s odkazem na dokumentaci, způsobem zapojení a ukázkou jednoduchého programu. Práce je velmi bavila, protože mohli objevovat něco nového a zkoušet programování v praxi. Pokud měli hotovo, vyměňovali si pak příslušenství s ostatními a radili si navzájem, jak se používá.

Příklad 2: Ozoboti (předávání digitální gramotnosti ve škole)

Stejní studenti druhého ročníku téhož gymnázia v jiném čase prezentovali programování s Ozoboty na papíře i v počítači všem třídám prvního ročníku. Studenti byli rozděleni do skupinek nejčastěji po čtyřech. Vždy jedna skupina sloužila jako “podpora”, jejich úkolem bylo plánování akce, příprava prezentace, kterou ostatní skupiny využívaly, zajištění pomůcek včetně nabití Ozobotů. Ostatní skupiny v přidělených prvních ročnících nejprve prezentovali vlastnosti ozobotů a jejich ovládání a následně asistovali při prvních pokusech a plnění zadaných úkolů.

Velkým přínosem pro “lektory” z řad studentů bylo vyzkoušet si v praxi předávání informací a dovedností. Obohatili a nadchli i zapojené vyučující a tím navíc posílili spolupráci i mezi učiteli.

Příklad 3: Ozoboti v kroužku (spolupráce škol různých stupňů)

Skupin studentů druhého ročníku je více než tříd v prvním ročníku, jak tedy umožnit zapojení všech? Programování Ozobotů bylo rozděleno do dvou samostatných celků – na papíře a v počítači – využily se tak vždy dvě skupiny. Zapojení dalších skupin vzniklo spoluprací studentů gymnázia na vedení kroužku programování  na blízké Základní škole Brno, Gajdošova 3. Některé skupinky se tedy odpoledne věnovaly žákům druhého stupně a představily jim postupně programování Ozobotů na papíře i v počítači. V kroužku je více času, proto někteří nadšení přicházeli znovu a věnovali se dětem opakovaně.

Příklad 4: Micro:biti na ZŠ (spolupráce škol různých stupňů)

Jak vůbec kroužek programování na základní škole vznikl a jak začala spolupráce? První kontakt hrstky studentů gymnázia s micro:bity na jedné exkurzi byl více než nadšený. Ihned vymysleli, jak zařadit programování micro:bitů do výuky a nápad se vydařil. Nadšení si nenechali pro sebe a ve stejném školním roce dokázali představit micro:bity nejprve ostatním studentům ve škole a také v hodinách informatiky na druhém stupni blízké základní školy. Zájem byl velký a proto se podařilo otevřít kroužek programování pro druhý stupeň, ve kterém se celý školní rok průkopníci střídali ve vedení.

Příklad 5: Zpět na začátek – v rámci školy a třídy

Díky zkušenostem z kroužku byla následně část náplně zařazena i do školního vzdělávacího programu zapojené základní školy. Obdobně se postupovalo i v dalších letech, kroužek se rozšířil i na první stupeň, kde jsou využívány kromě Ozobotů také například BeeBoti. Děti z kroužku pak v běžné výuce prezentují práci s BeeBoty a dalšími pomůckami ostatním spolužákům. Informatické myšlení tak prostupuje celou základní školou.