Mezilidské vztahy v online a offline prostoru

Mezilidské vztahy v online a offline prostoru

21st Century Children je projekt OECD, který se pokouší odhalit, jak se mění život dětí v 21. století, a v souvislosti s tím odpovědět na otázku, jak je chránit a vést, když zároveň chceme, aby mohly být dětmi a učit se prostřednictvím chyb. Dosud má dva hlavní výstupy v podobě obsáhlých na sebe navazujících a částečně se překrývajících studií[1]:

Digitální inkluze a dovednosti jsou stěžejní pro fungování v různých aspektech každodenního života v EU v 21. století. Děti potřebují odpovídající digitální zázemí a dovednosti a musí se orientovat v online i offline prostředí. Mezilidské vztahy v online a offline prostoru, jakožto jedna z kapitol zprávy OECD, která se zaměřuje na proměnu budování sociálních kontaktů. Ukazuje, jaké jsou v současné době podobnosti a rozdíly online a offline sociálních vztahů mezi mládeží.

Schopnost být online je nedílnou součástí digitální gramotnosti jednotlivce při využívání digitálních technologií. Jak se formují online kontakty v informačním věku, charakterizovaným digitální revolucí? Dříve se sociální okruh adolescentů týkal hlavně přátel ze sousedství, školy a mimoškolních aktivit. Nyní se díky bourání geografické bariéry náš sociální okruh rozšiřuje a způsobuje tak geografickou mobilitu. Internet s jeho kapacitou podporuje snadné navazování online kontaktů. Změnily se vzorce, frekvence, obsah i kvalita mezilidských vztahů.

Studie z roku 2006 ukazují, že počátkem 90. let adolescenti v západních zemích udržovali svou online a offline komunikaci na stejné úrovni. Například v americké studii uvedlo 14 % adolescentů, že se jim podařilo navázat úzká online přátelství.[4] Ve Spojeném království bylo zjištěno, že 11 %adolescentů získalo nové přátelství právě online formou.[5] Nyní se již nepřistupuje k online a offline budování vztahů separátně. Tyto formy jsou provázány, překrývají se, jedna v druhou se proměňují.

Jaká je motivace k budování online vztahů?

Je uváděno několik hypotéz, z nichž jedna z nich je nazvána takto: Bohatí se stanou bohatšími (Rich-Get-Richer) a Chudí se stanou chudšími (Poor-Get-Poorer). Extrovertní jedinci mají mnohdy lepší sociální dovednosti (jsou bráni jako ti bohatší), častěji otevřeně sdílí na internetu své názory a snadněji tak získávají vytouženou podporu online komunity, která je pro ně v sociálním životě zásadní. Naopak introvertní jedinci, označováni jako ti chudí, často využívají online prostředí k úniku od svých problémů, které mají v offline světě, a využívají ho k snadnějšímu budování nových vztahů.

Další hypotézou je hypotéza Sociální diverzifikace. Zabývá se motivacemi, které vytvářejí rozdíly v používání ICT mezi rasovými a etnickými menšinami.[6] Znevýhodněné minoritní skupiny budou mít více pobídek k využívání technologií za účelem rozšíření jejich sociálního okruhu. Většinové skupiny naopak využívají internet k udržení stávajících vztahů a k udržování uzavřenosti jejich sociálního okruhu.[7]Obecně lze říct, že online vztahy jsou zpravidla navazovány mezi jedinci se společnými zájmy a postupně mají tendenci zahrnovat více osobní a intimní témata.[8]

Propojení online a offline vztahů je dnes nedílnou součástí naší společnosti. Výzkum z Japonska z roku 2005 analyzoval vliv mobilních telefonů na utváření přátelství. Mobilní telefony dle autorů studie zvyšují frekvenci komunikace a umožňují více příležitostí k rozšíření sociálního okruhu jedince.[9]

Klíčovým zjištěním v EU byla potřeba sociální podobnosti při navazování vztahů online.[10] Tento jev ale významně omezuje sociální obzory a může vést k reprodukci nežádoucích společenských stereotypů. [11]

Jaká je však kvalita online a offline vazeb? Mnohé studie tvrdí, že pokud online vztah trvá více než rok a konverzace a sdělování informací jdou do větší hloubky, stává se stejně kvalitním jako offline vztah. Dále bylo zjištěno, že pokud se adolescenti stýkají s cizími lidmi v online světě, nemá to vliv na jejich udržování již vzniklých offline vztahů.[12]

Závěrem je nutné zdůraznit, že online a offline prostor spolu velmi úzce souvisí. Pokud budeme chtít chápat fungování dětí ve 21. století, budeme muset tuto provázanost vztahů zkoumat i v budoucích výzkumech. Sociální kontakty se nyní odehrávají online, offline i smíšeně v závislosti na prostorových, psychologických a dalších omezeních, plynoucích
z každodenního života.

Autor: MŠMT

[1]Brdička, B.,Digitální wellbeing OECD I.[online]. 2021–https://spomocnik.rvp.cz/clanek/22938/

[2]Burns, T. and F. Gottschalk (eds.) (2019), Educating 21st CenturyChildren: EmotionalWell-being in the

Digital Age, EducationalResearch and Innovation, OECD Publishing, Paris, https://doi.org/10.1787/b7f33425-en.

[3]TraceyBurns, Francesca Gottschalk (eds.) (2020), Education in the Digital Age: Healthy and

Happy Children, EducationalResearch and Innovation, OECD Publishing, Paris,https://doi.org/10.1787/1209166a-en., https://www.oecd.org/education/education-in-the-digital-age-1209166a-en.htm

[4]Wolak, J., K. Mitchell and D. Finkelhor (2003), “Escapingorconnecting? Characteristicsofyouthwho

formclose online relationships”, Journalof Adolescence, Vol. 26/1, pp. 105-19,www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/12550824.

[5]Livingstone, S. and M. Bovill (2001), Children and TheirChanging Media Environment: A European

Comparative Study, L. Erlbaum.

[6]Gonzales, A. (2017), “Disadvantagedminorities’ use oftheInternet to expandtheirsocialnetworks”,CommunicationResearch, Vol. 44/4, pp. 467-486, http://dx.doi.org/10.1177/0093650214565925.

[7]Mazur, E. and L. Kozarian (2010), “Self-presentation and interaction in blogsofadolescents and young

emergingadults”, Journalof Adolescent Research, Vol. 25/1, pp. 124-144,

http://dx.doi.org/10.1177/0743558409350498.

[8]Mesch, G. and I. Talmud (2006), “Thequalityof online and offlinerelationships: The role ofmultiplexity

and durationofsocialrelationships”, TheInformation Society, Vol. 22/3, pp. 137-148,

http://dx.doi.org/10.1080/01972240600677805.

[9]Igarashi, T., J. Takai and T. Yoshida (2005), “Gender differences in social network development viamobile phone text messages: A longitudinal study”, JournalofSocial and PersonalRelationships,Vol. 22/5, pp. 691-713, http://dx.doi.org/10.1177/0265407505056492.

[10]McPherson, M., L. Smith-Lovin and J. Cook (2001), “Birdsof a feather: Homophily in socialnetworks”,AnnualReviewof Sociology, Vol. 27/1, pp. 415-444, http://dx.doi.org/10.1146/annurev.soc.27.1.415.

[11]Mazur, E. and L. Richards (2011), “Adolescents’ and emergingadults’ socialnetworking online:Homophilyor diversity?”, JournalofAppliedDevelopmental Psychology, Vol. 32/4, pp. 180-188,http://dx.doi.org/10.1016/j.appdev.2011.03.001.

[12]Valkenburg, P. and J. Peter (2007), “Preadolescents’ and adolescents’ online communication and theircloseness to friends.”, Developmental Psychology, Vol. 43/2, pp. 267-277,http://dx.doi.org/10.1037/0012-1649.43.2.267.