Zpráva o budoucnosti vzdělávání pro digitální dovednosti
Autor: Federica Tondo, Platforma pro digitální dovednosti a pracovní místa Publikováno: 19. září 2022 19.09.2022
EIT Digital zveřejnil počátkem září 2022 zprávu, která se zabývá otázkami digitálních dovedností a digitální specializace prostřednictvím analýzy nabídky široce definovaného vzdělávání a odborné přípravy, kterou prezentovaly veřejné i soukromé instituce.
„Aby Evropa odstranila nedostatek digitálních dovedností, musí modernizovat své zastaralé veřejné programy digitálního vzdělávání, integrovat a zefektivnit soukromé iniciativy v oblasti digitálního vzdělávání a lépe koordinovat celoevropské iniciativy, sítě a ekosystémy v oblasti digitálních dovedností.“
Aby se Evropa mohla vypořádat s digitální transformací, kterou urychlila digitální vlna posledních dvou let vyvolaná pandemií COVID-19, je nezbytná revoluce v oblasti dovedností. Průsečík inkluzivnosti a pokroku představuje jak možné problémy, tak příležitost. Spolu s dalšími programy pro výuku a rekvalifikaci té části dospělé populace, která již před dlouhou dobou ukončila studium, potřebuje Evropa vzdělávací systémy odpovídající digitálnímu věku. Aby evropské podniky a organizace mohly inovovat klíčové technologie, jako je umělá inteligence nebo internet věcí, musí mít jak základní digitální dovednosti, které jsou součástí dnešního porozumění gramotnosti, tak specializované dovednosti.
Ambiciózní cíle, které digitální kompas EU stanovil pro rok 2030 v oblasti digitálních dovedností, zdůrazňují význam obou rozměrů – základních digitálních dovedností a digitální specializace. Podle nejnovějšího výzkumu však současné programy nebudou schopny dosáhnout dvou hlavních cílů Digitálního kompasu: do roku 2030 zaměstnat v EU 20 milionů odborníků v digitální oblasti a poskytnout alespoň 80 % dospělé populace Evropy základní digitální schopnosti. Bez výrazného nárůstu investic a inovací na straně nabídky ze současné trajektorie vyplývá, že do roku 2030 bude zaměstnáno pouze 13,3 milionu odborníků v digitální oblasti a pouze 64 % obyvatelstva by mělo alespoň základní digitální schopnosti.
Aby bylo možné dosáhnout nejpříznivějšího scénáře v Evropě, zpráva poukazuje na významné nedostatky v současném stavu, vyvozuje z těchto výhledových scénářů závěry a nabízí tři klíčová doporučení:
1. Celý evropský veřejný vzdělávací systém, od základních škol až po univerzity, musí urychleně modernizovat do značné míry zastaralé programy digitálního vzdělávání. Veřejná nabídka musí aktualizovat své základní, sekundární a kolektivní osnovy tak, aby lépe odrážely požadavky trhu práce a přizpůsobily se vznikajícím technologiím.
2. Rozptýlené soukromé iniciativy v oblasti digitálního vzdělávání by měly přejít k doplňkové, širší a lépe koordinované celkové nabídce iniciativ v oblasti digitálních dovedností. Nevládní poskytovatelé odborné přípravy by měli rozšířit svou oblast působnosti, a to jak z hlediska témat, na něž se vztahují, tak z hlediska cílových skupin, které hodlají oslovit. Technologičtí giganti a další soukromé subjekty by měly nabízet programy, které jdou nad rámec těch, které jsou relevantní pouze pro jejich technologický ekosystém, a zároveň nabízet stipendia a další finanční programy společně s regionálními vládami.
3. Jsou zapotřebí lepší organizované celoevropské iniciativy, sítě a ekosystémy v oblasti digitálních dovedností, aby se zvýšila celková kvalita, účinnost a účelnost. Je zapotřebí spolupráce na evropské úrovni za účelem dosažení cílů evropského digitálního kompasu v oblasti digitálních dovedností spravedlivým, inkluzivním a udržitelným způsobem s ohledem na obrovské překážky a související náklady. Je nezbytné zlepšit koordinaci, dále rozvíjet a integrovat soukromý sektor do celoevropských vzdělávacích projektů, jako je EIT a sítě evropských univerzit.
© EIT Digital