Základní informace o publikaci

Oblast vzdělávání a rozvoje: Pedagogika
Interdisciplinární programy a kvalifikace zahrnující vzdělávání a výchovu
Interdisciplinární programy a kvalifikace zahrnující informační a komunikační technologie (IKT)
Téma: Digitální dovednosti
Cílová skupina: Digitální dovednosti pro pracovní sílu
Digitální dovednosti ve vzdělávání
Digitální dovednosti pro všechny
Úroveň digitálních dovedností: Základní, Střední, Pokročilá
Druh iniciativy: Mezinárodní iniciativa
Druh publikace: Obecné pokyny, Zpráva, Studie
Geografický rozsah: Evropská unie
Mimo EU

O publikaci

Vytvoření inkluzivnějšího, spravedlivějšího světa – podstaty udržitelného rozvoje – znamená zajistit, aby všichni muži a ženy, všichni chlapci a dívky, mohli vést posílený a důstojný život. Jedním z klíčových způsobů, jak tohoto cíle dosáhnout, je kvalitní inkluzivní a genderově vyvážené vzdělávání, které mužům
a ženám umožní rozvíjet správné dovednosti a nalézt příležitosti k jejich produktivnímu využití. Vzdělávání je rovněž ústředním prvkem cílů udržitelného rozvoje, jichž má mezinárodní společenství dosáhnout do roku 2030. Za tímto účelem došlo v mnoha zemích v posledních dvou desetiletích k pozoruhodnému vývoji, pokud jde o odstranění rozdílů mezi ženami a muži, pokud jde o přístup ke vzdělání a výsledky učení mezi dívkami a chlapci. Realita však zůstává složitější.

Zpráva o rovnosti žen a mužů, vzdělávání a dovednostech z roku 2023 o přetrvávání genderových rozdílů ve vzdělávání a dovednostech přináší nové poznatky o pokroku směrem k rovnosti žen a mužů ve vzdělávání, pokud jde o přístup, dosažené výsledky a učení, s využitím údajů z posledních kol průzkumu dovedností dospělých (PIAAC), Programu pro mezinárodní hodnocení žáků (PISA) a programu Education at a Glance (EAG). Zpráva se snaží pochopit, proč u patnáctiletých chlapců je v průměru větší pravděpodobnost než u dívek, že ve srovnání s vysoce výkonnými chlapci nedosáhnou základní úrovně znalostí v oblasti čtení, matematiky a přírodních věd, a proč vysoce výkonné dívky nadále neinvestují do rozvoje dovedností v oblastech, jako je matematika a přírodní vědy. Zpráva rovněž popisuje, že navzdory tomu, že celkové genderové rozdíly v matematice a přírodních vědách jsou poměrně malé. Mladé ženy i po ukončení školní docházky v oborech souvisejících s obory STEM jsou i nadále nedostatečně zastoupeny. Na univerzitě získávají muži větší znalosti v oblasti matematické gramotnosti než ženy, pravděpodobně díky těmto velmi odlišným kariérním volbám, které muži a ženy činí. Je však také pozorováno, že výhoda v oblasti gramotnosti, kterou dívky měly během povinné školní docházky, se zdá být na univerzitě zúžená nebo zcela zmizela.

Je obecně známo, že vzdělávání má zásadní význam pro udržitelný rozvoj a dosažení základních lidských práv. Vzdělávání má nyní více než kdy jindy odpovědnost za podporu správného typu dovedností, postojů a chování, které povedou k udržitelnému růstu podporujícímu začlenění. Růst podporující začlenění vyžaduje, aby vzdělávání zahrnovalo rozvoj mužů i žen. Rovnosti žen a mužů ve vzdělávání však nemůže být dosaženo pouze v oblasti vzdělávání. Vyžaduje, aby rodiče, učitelé a zaměstnavatelé společně usilovali o větší povědomí o svých vlastních vědomých nebo nevědomých předsudcích, aby dívkám a chlapcům poskytly rovné šance na úspěch ve škole i mimo ni.

Tato zpráva je cenným příspěvkem k práci OECD v otázkách rovnosti žen a mužů, která zkoumá stávající překážky rovnosti žen a mužů ve vzdělávání a na trhu práce s cílem zlepšit politiky a prosazovat rovnost žen a mužů jak v OECD, tak v partnerských zemích. Začíná úvodním úvodem, který představuje hlavní hlavní body zbývající části zprávy a je prezentován prostřednictvím této struktury:

  • Oddíl 2 ukazuje, že genderové rozdíly v dosaženém vyšším sekundárním vzdělání se téměř vyrovnaly, přičemž v průměru více než 80 % žen v rámci OECD dokončilo vzdělání na této úrovni. Tato část však také ukazuje, že ve většině zemí jsou těmi, kteří předčasně ukončili školní docházku, převážně muži.
  • Oddíl 3 analyzuje genderové rozdíly ve výsledcích vyššího sekundárního vzdělávání. Rozdíly mezi ženami a muži v kognitivních dovednostech chlapců a dívek ve věku od 15 let jsou v jednotlivých zemích podobné.
  • Oddíl 4 uvádí, že studentské postoje (motivace, zájem) ke studiu určitého předmětu spíše než jejich schopnosti. 
  • Oddíl 5 se snaží pochopit přechod ze školy do terciárního vzdělávání a rozdíly mezi ženami a muži na vyšších úrovních vzdělávání. Zatímco podíl žen s terciárním vzděláním v posledních desetiletích trvale roste, je u mladých žen mnohem menší pravděpodobnost než u mladých mužů, že si zvolí vědu, technologii, inženýrství nebo matematiku (STEM) jako studijní obory na vysokoškolské úrovni. 
  • Oddíly 6 a 7 se zabývají úrovní dovedností vysokoškolských studentů a dospělých v pozdějším životě. 
  • Oddíl 8 zdůrazňuje nevyhnutelné důsledky této nerovnováhy mezi ženami a muži v oborech studia a výběru povolání. 
  • Oddíl 9 nabízí způsoby a klíčové poznatky z různých zemí, které by bylo možné využít k systematickému a plánovanému řešení těchto systémových a všudypřítomných genderových rozdílů. Politické návrhy obsažené v této zprávě by mohly sloužit jako soubor nástrojů pro tvůrce politik a zúčastněné strany, které jsou ochotny řešit nerovnost žen a mužů. Nyní je načase zajistit, aby lepší politiky vedly k lepšímu životu dívek a chlapců a žen a mužů.