Základní informace o publikaci
| Oblast vzdělávání a rozvoje: | Informační a komunikační technologie (IKT) dále nedefinované Interdisciplinární programy a kvalifikace zahrnující informační a komunikační technologie (IKT) |
|---|---|
| Téma: | Digitální dovednosti |
| Cílová skupina: | Digitální dovednosti pro pracovní sílu Digitální dovednosti pro ICT odborníky Digitální dovednosti ve vzdělávání Digitální dovednosti pro všechny |
| Úroveň digitálních dovedností: | Základní, Střední, Pokročilá, Odborník na digitální technologie |
| Druh iniciativy: | Mezinárodní iniciativa |
| Druh publikace: | Infopřehled, Obecné informace, Zpráva |
| Geografický rozsah: | Evropská unie |
O publikaci
Několik let před pandemií COVID-19 vyvolalo šíření digitálních technologií typu „Industry 4.0“ obavy ohledně automatizace a ztráty pracovních míst, které z ní vyplývají. První evropský průzkum dovedností a pracovních míst provedený střediskem Cedefop, který shromáždil informace o dovednostech a pracovních zkušenostech dospělých zaměstnanců v EU v roce 2014, ukázal, že 43 % z nich zažilo změny, protože na jejich pracovišti byly zavedeny nové stroje a systémy IKT. Diskuse v populárních sdělovacích prostředcích o vzestupu algoritmů robotů a umělé inteligence (UI) v té době vykreslily nešťastnou představu o budoucí společnosti bez práce a polarizované společnosti druhého věku strojového věku.
Včasný výzkum dopadů digitalizace naznačil, že až polovinu všech pracovních míst ve vyspělých ekonomikách by bylo možné nahradit algoritmy umělé inteligence. Vzhledem ke špičkovým kapacitám pro samoučení v oblasti umělé inteligence a pokročilé robotiky, které dalece přesahují rámec algoritmického programování nebo počítačového programování založeného na pravidlech, je obava, že širší škála dříve nedostupných a kognitivně náročných úkolů může být nyní náchylná k výměně strojů.
Diskuse o dopadu digitalizace na trh práce se zaměřila na předpověď jejího potenciálu ke ztrátě pracovních míst. Výzkum budoucího vysídlování pracovních míst v důsledku nových digitálních technologií se soustředí na hypotézu tzv. polarizace pracovních míst nebo rutinní technologické změny (RBTC). Předpokládá se, že digitalizace má tendenci vytěsňovat středně kvalifikovaná, rutinní nebo manuální pracovní místa, kde je lidský vklad vzhledem k přesnosti a nákladové efektivnosti robotů nebo počítačových strojů při provádění kodifikovaných programovatelných úkolů náročnější.
Novější studie vykreslují diferencovanější obraz. Poukazují na to, že ačkoli digitalizace nevyhnutelně vede ke ztrátě některých pracovních míst, ve většině pracovních míst pravděpodobně povede převážně k transformaci úkolů. To přesunulo zaměření diskuse, která se stále více zaměřovala na uspokojení potřeb v oblasti prohlubování dovedností a změny kvalifikace a řešení digitálních rozdílů, což vede k tomu, že zranitelné skupiny jsou obzvláště vystaveny rušivým dopadům digitalizace.
Je zřejmé, že v EU přetrvávají obtíže při získávání dovedností a talentů: Tři ze 4 podniků v EU se potýkají s obtížemi při hledání zaměstnanců se správnými dovednostmi. Nedostatek kvalifikovaných pracovníků mohl být pandemií dočasně utlumen, ale od té doby se vrátil na úroveň před pandemií. Důvodem k obavám by mělo být to, že v důsledku pandemie se investice do odborné přípravy podniků zhroutily a (neformální) účast na odborné přípravě výrazně poklesla.
Tyto trendy nejsou slučitelné s dosažením spravedlivé digitální transformace. Přijetí a používání digitálních technologií vyžaduje podnikové strategie v oblasti dovedností. Tyto strategie by měly zohledňovat podnikové postupy řízení lidských zdrojů a sociální dialog zaměřené na lidi s cílem bojovat proti nepříznivým dopadům zavádění digitálních technologií na zaměstnanost.