Společnosti z EU jsou na předních místech v USA a Číně, pokud jde o růst investic do výzkumu a vývoje, což zvrátilo desetiletý trend

Srovnávací přehled investic Společného výzkumného střediska Evropské komise v oblasti průmyslového výzkumu a vývoje (R&D) již více než dvě desetiletí analyzuje a sleduje trendy v oblasti průmyslového výzkumu a vývoje a „horká“ témata v kontextu cíle investiční politiky EU v oblasti výzkumu a vývoje ve výši 3 % HDP. Tento cíl je již dlouho klíčovým ukazatelem výkonnosti dlouhodobé konkurenceschopnosti EU a vzhledem k jeho zvýšenému významu získává téma zpět trakci.  

Velmi očekávaná zpráva Maria Draghiho ze září 2024 Budoucnost evropské konkurenceschopnosti pouze zdůraznila naléhavost vztahu mezi dovednostmi a investicemi a výzkumem, vývojem a inovacemi, což naznačuje, že EU musí zvýšit výdaje na výzkum, vývoj a inovace na 750–800 miliard EUR ročně, pokud chce mít stejné rovné podmínky jako Spojené státy a Čína a zůstat konkurenceschopná vůči ostatním velkým globálním aktérům. 

Konkurenceschopnost EU neoddělitelně spjatá s digitálními dovednostmi

3% cíl pro investice do výzkumu a vývoje se závazky týkajícími se inkluzivity a transparentnosti má zásadní význam pro schopnost evropského kontinentu zůstat konkurenceschopný tváří v tvář sílící celosvětové soutěži o technologickou nadvládu.

Draghiho zpráva se zaměřuje na celounijní politiky, které ovlivnily celkový pokrok při plnění cíle: 

„Nesplnění cíle 3 % výdajů na výzkum a vývoj stanoveného vedoucími představiteli EU před více než dvěma desetiletími je základním důvodem, proč EU zaostává za USA a Čínou.“

Zacelení mezery v inovacích = zacelení mezery v dovednostech?

Překlenutí mezery v digitálních dovednostech se pak podobá překlenutí toho, co Draghi nazývá „mezera v oblasti inovací“, tj. prostoru, který se otevírá, když se naplní nedostatečná nabídka dovedností a poptávka po nich vyplývající z nízké úrovně dosaženého vzdělání a odborné přípravy. 

Inovační strategie pro Evropu rovněž uznává sílu podpory dovedností a schopnost pracovní síly prosazovat nové myšlenky s potenciálem ovlivnit budoucí nepříznivé události – environmentální, geopolitické nebo zdravotní povahy. 

Problémy však přetrvávají a stále více poukazují na mezery, které Draghiho zpráva zmiňuje: pokud EU nebude mít vhodnou základnu dovedností, bude v celosvětovém měřítku zaostávat, i když se zvýší investice do vývoje konkrétních technologií, jako je umělá inteligence, strojové učení a data velkého objemu. 

Bezprecedentní pokles úrovně dosaženého vzdělání a odborné přípravy v Evropě nepřipravuje pracovní sílu na další velkou technologickou vlnu 

Nedostatečná nabídka dovedností v Evropě je způsobena poklesem systémů vzdělávání a odborné přípravy, které nepřipravují pracovní sílu na technologické změny. To vede k překážkám v klíčových průmyslových odvětvích, jako je zdravotní péče a výroba, a přímo narušuje evropskou konkurenceschopnost. 

Nejnovější průzkum Eurobarometr rovněž uznává, že nedostatek dovedností malých a středních podniků je pro malé a střední podniky v celé Evropě hlavním problémem. To vyvolává otázky, zda systémy vzdělávání a odborné přípravy EU mohou odpovídajícím způsobem reagovat na současnou situaci na trhu práce, zejména s ohledem na bleskově rychlý vývoj v oblastech, jako je umělá inteligence a strojové učení. 

Sledování rozvoje dovedností u dětí a dospělých: ilustrující potřebu naléhavých politických opatření k řešení nízkého skóre v klíčových srovnávacích průzkumech 

Dosažené vzdělání v EU – měřeno podle nejnovějších výsledků PISA OECD – klesá. Program PISA je program OECD pro mezinárodní hodnocení žáků, který každoročně měří připravenost patnáctiletých na čtení, matematiku a vědecké znalosti a dovednosti, pokud jde o výzvy v reálném životě. To logicky znamená, že velké procento dospělých postrádá dovednosti, které potřebují k prosperitě ve stále více digitalizovaném světě. Průzkum dovedností dospělých z roku 2023, který byl zveřejněn v prosinci 2024 a je součástí programu OECD pro mezinárodní hodnocení kompetencí dospělých (PIAAC), zjistil, že 18 % dospělých ve 33 zúčastněných zemích postrádá ani nejzákladnější úroveň odborné způsobilosti ve všech sledovaných oblastech (gramotnost, matematická gramotnost, digitální kompetence, přizpůsobivost a měkké dovednosti atd.). 

Promítnutí posíleného hospodářského růstu do konkrétních přínosů pro společnost

Podle Světového ekonomického výhledu MMF na rok 2024 je na konci tunelu světlo, přičemž se očekává, že celosvětový růst se v letech 2024 a 2025 stabilizuje na přibližně 3,2 %. Zdá se, že evropské hospodářství skutečně obnovuje svůj růst stabilním tempem těsně pod 1 %. Srovnávací přehled EU o průmyslu z roku 2024 však poukazuje na znepokojivý trend: celkově přetrvávají globální mezery v oblasti inovací. Níže uvedený obrázek ukazuje investice do výzkumu, vývoje a inovací, v nichž evropská odvětví zaostávají za svými většími protějšky, a to navzdory obrovskému pokroku v odvětvích, jako je výroba a IKT, které tvoří podstatnou část celkové míry investic.

Bližší pohled na Evropu: hlavní body a číselné údaje ze srovnávacího přehledu EU o průmyslu z roku 2024

Srovnávací přehled pro rok 2024 sleduje 2 000 největších světových investorů do výzkumu a vývoje, kteří jsou odpovědní za více než tři čtvrtiny výzkumu a vývoje prováděného podnikatelským sektorem na celém světě. V EU je ve srovnávacím přehledu uvedeno 322 společností, které patří do globální „nejvyšší základní skupiny“. Přiblížíme-li se a podíváme-li se blíže na EU, je v ní přibližně 800 společností se sídlem v EU, které jsou odpovědné za nejvyšší investice do výzkumu a vývoje a za zvýšení celkové výkonnosti. 

Investice do výzkumu a vývoje 322 společností, které mají sídlo v EU, vzrostly o 9,8 %, přičemž již druhý rok po sobě předstihly 681 společností z USA (5,9 %) a poprvé těsně před 524 čínskými společnostmi (9,6 %).

Top 800 společností v EU 

800 největších společností v EU se nachází v 19 členských státech a v roce 2023 investovalo do výzkumu a vývoje 247,7 miliardy EUR. Níže uvedená mapa, převzatá ze srovnávacího přehledu odvětví z roku 2024, ukazuje země, v nichž sídlí společnosti s nejvyššími investicemi do výzkumu a vývoje. 

Z top 800 zemí EU připadá největší podíl investic do výzkumu a vývoje na automobilový průmysl (více než 30 %). Následuje zdravotnictví s necelými 20 %, poté výrobci informačních a komunikačních technologií (14 %) a služby informačních a komunikačních technologií s téměř 8 %. Na druhé straně odvětví, jako je stavebnictví, chemický průmysl a energetika, zažívají větší pokles. Ve srovnání s 800 největšími podniky v EU a 2 000 největšími podniky na světě mají automobilový průmysl, letecký a kosmický průmysl, obrana, chemické látky, energetika, finanční a průmyslové odvětví vyšší podíl na výzkumu a vývoji v EU 800, zatímco služby IKT, výrobci IKT a zdravotnictví mají v některých případech výrazně nižší podíl. 

Informace o srovnávacím přehledu EU o průmyslu za rok 2024 

V roce 2023 investovalo do výzkumu a vývoje 2 000 největších světových investorů do výzkumu a vývoje se sídlem ve 40 zemích, kteří zastupují více než 900 000 dceřiných společností, celkem 1 257 miliard EUR. To představovalo více než 85 % celosvětových investic do výzkumu a vývoje financovaných podniky. Jen 50 největších společností přispělo 40 % k celkové částce, což naznačuje, že významný podíl investic do výzkumu a vývoje v celosvětovém podnikatelském sektoru kontroluje malý počet společností.

Dalším cílem srovnávacího přehledu investic do průmyslového výzkumu a vývoje v EU je působit jako monitorovací nástroj a měřítko výkonnosti předního průmyslového výzkumu a vývoje v EU ve srovnání s jejich globálními protějšky – a tento nástroj tuto funkci úspěšně plní od roku 2004 a slouží jako spolehlivý zdroj poznatků a údajů používaných společnostmi, výzkumnými pracovníky a tvůrci politik napříč odvětvími.

Prozkoumejte výsledkovou tabuli zde!