V dnešní digitální době jsou duše dětí křehčí než kdy dříve a téma jejich duševní pohody se stává čím dál naléhavějším. Členové DigiKoalice se proto sešli, aby společně hledali cesty, jak žáky i učitele navigovat světem technologií tak, aby sloužily k jejich rozvoji a nikoliv jako zdroj stresu. Ukazuje se, že klíčem není digitální svět zakazovat, ale budovat v dětech kompetence a vnitřní odolnost.

Téma digitálního wellbeingu není ve školství novinkou vyvolanou pouze diskuzemi o zákazech mobilů, ale jde o dlouhodobou prioritu, kterou Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT) aktivně řeší. Jak zdůraznil Petr Tecl, tajemník DigiKoalice, je nutné se ptát, co pro děti můžeme udělat v době, kdy statistiky ukazují jasný nárůst úzkostí a duševní nejistoty.

Online svět jako zrcadlo reality

Hlavní příspěvek setkání přednesla Adéla Lábusová z Jules a Jim, z.ú., která představila vzdělávací kurz „Labyrint sítě a ráj srdce“. Tento kurz formou příběhu provází učitele i rodiče tím, jak vést děti ke zdravému užívání obrazovek. Lábusová upozornila na tzv. Goldilocks hypotézu, která naznačuje, že mírné užívání technologií může být pro pohodu jedince dokonce přínosné a negativní dopady se stupňují až při nadměrném počtu hodin denně. Zásadním zjištěním je, že technologie mají na celkovou spokojenost dětí ve skutečnosti velmi malý vliv v porovnání s faktory z fyzického světa. „Většina toho, co se děje online, je jen zrcadlem toho, co se děje offline,“ zaznělo v příspěvku s tím, že digitální wellbeing je stavem, kdy jedinec vědomě zapojuje technologie do života tak, aby to vedlo k jeho celkovému zdraví.

Vedle tohoto kurzu byla představena také nová Koncepce podpory digitálního wellbeingu ve vzdělávání, která přináší školám ucelený metodický rámec pro zdravé, bezpečné a smysluplné používání technologií. Obsahuje definici digitálního wellbeingu, koncepci jeho podpory, sadu konkrétních opatření pro školy, doporučení pro zapracování tématu do školních dokumentů, podporu pro učitele, žáky i rodiče a příklady aktivit využitelných napříč předměty. Pomáhá školám posunout téma od nahodilých preventivních akcí k systémové práci se školní kulturou, pravidly, výukou a podporou celé školní komunity. Tato koncepce vznikla na Národním pedagogickém institutu (NPI ČR) v rámci projektu NPO 3.1 -AIDIG, ve spolupráci s Partnerstvím pro vzdělávání 2030+.

Mezinárodní kontext a zkušenosti z regionů

Mezinárodní rozměr do diskuze vnesla Irena Palánová (NPI ČR), která představila evropský projekt TechWell. Tento mezinárodní projekt je financovaný z programu Erasmus+ (Policy Experimentation) a zaměřuje se na digitální wellbeing ve vzdělávání. Česká republika je oproti partnerským zemím zapojeným v programu v oblasti konceptualizace a podpory digitálního wellbeingu výrazně napřed, zatímco v některých západoevropských státech (např. Itálie či Řecko) dosud chybí jednotná celonárodní shoda. Na platformě Techwellu mohou rodiče i vzdělavatelé najít rozsáhlou metodickou odporu, která je odškálovaná podle úrovně žáků.

Blanka Kozáková z krajského vzdělávacího zařízení KVIC sdílela zkušenosti z Moravskoslezského kraje, kde odpilotovali rozsáhlý 40hodinový kurz pro učitele zaměřený na bezpečnou práci na internetu, sociální sítě a vliv influencerů. Kozáková zároveň upozornila na zajímavý fenomén: učitelská obec začíná mít na slovo „wellbeing“ určitou alergii. Jako efektivnější se proto v praxi jeví používat termíny jako psychická odolnost, zvládání stresu či celkové zdraví.

Kyberbezpečnost a role technologií

Odborný pohled na bezpečnost doplnila Tereza Šamanová (CzechInno), která představila síť evropských center pro digitální inovace (EDIH). Tyto huby nabízejí školám a veřejným organizacím bezplatné analýzy, konzultace a školení v oblasti kyberbezpečnosti a odolnosti, včetně aktuálního tématu bezpečnosti v éře umělé inteligence. U nás je možno využít například služeb Cyber Security Hubu, který je primárně zaměřený na kyberbezpečnost.

Závěrečná diskuze ukázala, že digitální wellbeing neznamená technologie odmítat, ale využívat je tak, že budeme rozpoznávat jejich přínosy a rizika. Pak je budeme moci zapojit do našeho života způsobem podporujícím naše celkové zdraví, osobnostní rozvoj a odpovědnost vůči sobě, svému okolí a světu. Jak také zaznělo na setkání, příkladem dobré praxe je, když děti v technických kroužcích využívají mobily a AI k vyhledávání návodů pro manuální práci se dřevem, čímž se digitální nástroj stává pomocníkem při tvorbě ve fyzickém světě.

Kde hledat pomoc a jak pokračovat?

Pokud vás téma digitálního wellbeingu zajímá, sledujte aktivity DigiKoalice a NPI ČR, které pravidelně aktualizují katalogy metodik a nabízejí vzdělávací kurzy pro pedagogy. Rodiče, kteří hledají praktické rady, jak být svým dětem v online světě průvodcem, mohou využít webináře projektu Jules a Jim nebo si stáhnout specializované průvodce na webu projektu TechWell. Dalším zajímavým projektem, který může pomoci rodičům s orientací v této problematice je platforma Digirozhledna.

Společným cílem všech těchto iniciativ je, aby technologie nebyly zdrojem strachu, ale nástrojem, který děti naučíme ovládat pro jejich vlastní rozvoj a spokojenost.

Líbil se Vám náš článek? Podělte se o něm se světem