Osvojení si základních digitálních dovedností, především schopnosti komunikovat elektronicky, pracovat s informacemi a obsahem, provádět transakce online a řešit problémy pomocí počítačů, a zároveň znát a uplatňovat online bezpečnost, zabezpečení a právo, má ústřední postavení ve snaze moderní společnosti o digitální gramotnost vzhledem ke stále rostoucí fyzické a sociální konektivitě v globálním měřítku, masivní produkci všech druhů dat a množství chytrých zařízení, která tvoří internet věcí.

Jak se ukázalo v posledních několika desetiletích, technologický pokrok se řítí nepředvídatelnou rychlostí a to, co nás čeká v nepříliš vzdálené budoucnosti, je do značné míry nepředvídatelné. Výrazný nástup umělé inteligence (AI) a obohacení klasického strojového učení o potenciál hlubokého učení dává předpoklad k velkým očekáváním, že vznikne celé nové spektrum inteligentních aplikací/strojů, které budou podporovat a rozšiřovat lidské uvažování a schopnosti, ať už budou fungovat v přímé interakci s člověkem, nebo jako součásti jiných systémů, případně autonomně při plnění některých úkolů.

“Lze tedy s jistotou říci, že digitální prostředí se bude průběžně vyvíjet a bude vyžadovat pokročilé digitální dovednosti, aby bylo možné podpořit a využít technologický vývoj pro blaho lidstva.”

Lidé obdaření tak pokročilými digitálními dovednostmi musí dobře rozumět etice, která by měla být základem pro používání těchto aplikací a strojů, aby se zajistilo, že jejich společenský dopad bude spravedlivý, spolehlivý, inkluzivní, transparentní, odpovědný, bezpečný, respektující soukromí, a tedy skutečně pozitivní.

Pěstování digitálních dovedností na základní úrovni by mělo začít již od útlého věku, škola by tak měla mít na starosti vhodné vzdělávání žáků. Po takovém zásadním úvodu na úrovni školy a s ohledem na to, že základní digitální dovednosti se týkají celé společnosti, která chce být digitálně gramotná, lze další zdokonalování základních digitálních dovedností ponechat na potřebách celoživotního vzdělávání jednotlivců ve vazbě na nabídku dalšího vzdělávání.

Úloha vysokoškolského vzdělávání

Naproti tomu pokročilé digitální dovednosti se většinou dosahují prostřednictvím vysokoškolského vzdělávání na bakalářské a postgraduální úrovni a následné odborné praxe a kontinuálního profesního rozvoje, který umožňuje držet krok s technologickým vývojem.

“Vysokoškolské vzdělávání hraje zásadní roli při osvojování a dalším zvyšování pokročilých digitálních dovedností, a to v úzké spolupráci s průmyslem a dalšími zúčastněnými stranami, které odrážejí současné a budoucí společenské potřeby v digitálním světě.”

V tomto ohledu by se bakalářské studijní programy informatiky měly ještě více zaměřit na pokročilé řešení problémů tím, že budou silně kultivovat výpočetní, algoritmické a návrhové myšlení, především abstrakci, dekompozici problémů a rozpoznávání vzorů, a zároveň by v nich měly mít své místo umělá inteligence, strojové učení, myšlení založené na datech a kybernetická bezpečnost.

Na postgraduální úrovni by se studijní programy související s umělou inteligencí měly snažit zohlednit interdisciplinaritu tím, že budou přitahovat studenty z relativně různorodých oborů (informatika, čisté a aplikované vědy, kognitivní vědy, biomedicínské vědy, inženýrství), a mít tak profil pokročilých studijních programů. Očekává se, že v takových studijních programech budou nabízeny moduly komplexního a kolaborativního řešení problémů, hlubokého učení, inteligentních uživatelských rozhraní zaměřených na člověka, analýzy velkých objemů dat, umělé inteligence a kreativity a podnikání založeného na datech, a to pro pokročilé znalosti a všestrannost digitálních dovedností, které budou odpovídat budoucím změnám společenských požadavků.

O autorce

Elpida Keravnou-Papailiou je profesorkou a vedoucí katedry na katedře informatiky Kyperské univerzity a akademickou koordinátorkou magisterského programu CEF MAI4CAREU v oblasti umělé inteligence. Mezi její výzkumné zájmy patří znalostní inženýrství, umělá inteligence v medicíně, expertní systémy a časové informační systémy v medicíně. Působila ve správní radě a výkonném výboru Evropského inovačního a technologického institutu (EIT). Je členkou Mezinárodní akademie informatiky ve zdravotnictví (International Academy of Health Sciences Informatics) v ročníku 2021.

O katedře informatiky Kyperské univerzity

Je to nejstarší akademická katedra informatiky na Kypru. Své první studenty přijala v roce 1992 jako jedna z prvních kateder Kyperské univerzity. Vyvíjí intenzivní výzkumnou činnost v oblastech umělé inteligence, počítačové architektury, počítačových sítí a kybernetické bezpečnosti, správy dat, grafiky a virtuální reality, internetových počítačů, softwarového inženýrství a teoretické informatiky, přičemž je podporována nejmodernější výzkumnou infrastrukturou (vysoce výkonné klastry a storage area net-works, zařízení pro cloud computing a vybavení pro virtuální realitu). Více informací na webových stránkách katedry.

© Right 3 – stock.adobe.com

⚠ Disclaimer: Text byl automaticky přeložen z evropské platformy Digital Skills and Jobs. Pokud jste v textu našli chyby, obraťte se, prosím, na digikoalice@npi.cz.

Líbil se Vám náš článek? Podělte se o něm se světem