Získávání základních digitálních dovedností, zejména schopnosti komunikovat elektronicky, zpracovávat informace a obsah, provádět transakce on-line a řešit problémy s používáním počítačů, přičemž si je vědoma bezpečnosti, zabezpečení a práva na internetu a zároveň je uplatňovat, má ústřední postavení v úsilí moderní společnosti o digitální gramotnost, a to vzhledem ke stále rostoucí fyzické a sociální konektivitě v celosvětovém měřítku, masivní produkci všech druhů dat a velkému množství inteligentních zařízení, která tvoří internet věcí.

Jak se ukázalo v posledních několika desetiletích, technologický pokrok je ohromný při nepředvídatelných rychlostech a to, co bude v budoucnosti tak vzdálené, je z velké části nepředvídatelné. Silný návrat umělé inteligence (UI) a obohacení klasického strojového učení o potenciál hlubokého učení vzbuzují věrohodná očekávání, pokud jde o celé nové spektrum inteligentních aplikací/strojů, a podporují a rozšiřují lidské uvažování a schopnosti, ať už v přímé interakci s lidmi, nebo jako součásti jiných systémů, nebo samostatně pro plnění některých úkolů. 

„Díky tomu lze s jistotou říci, že digitální prostředí by se neustále vyvíjelo a vyžadovalo pokročilé digitální dovednosti pro prosazování a využívání technologického vývoje pro dobré životní podmínky lidstva.“

Lidé s těmito pokročilými digitálními dovednostmi nemohou postrádat hluboké pochopení a přijetí etiky, která by měla zdůrazňovat zavádění těchto aplikací/strojů, aby bylo zajištěno, že společenský dopad jejich zavádění bude spravedlivý, spolehlivý, inkluzivní, transparentní, odpovědný, bezpečný, respektující soukromí, a tudíž skutečně pozitivní. 

Kultivace pozemních digitálních dovedností by měla začít od útlého věku, čímž se škola dostane do školy za účelem zaškolení jejich žáků. Po této zásadní indukci na úrovni školy a s ohledem na to, že základní digitální dovednosti se týkají celé společnosti, která si přeje být digitálně doslovná, může být další zlepšování základních digitálních dovedností ponecháno na potřebách jednotlivců v oblasti celoživotního učení ve spojení s ustanoveními o dalším vzdělávání.

Úloha vysokoškolského vzdělávání

Naproti tomu pokročilé digitální dovednosti jsou obecně získávány prostřednictvím vysokoškolských osnov na úrovni bakalářského a postgraduálního studia a následné odborné praxe a dalšího profesního rozvoje s cílem držet krok s technologickým vývojem.

„Odvětví vysokoškolského vzdělávání hraje klíčovou úlohu při získávání a dalším zlepšování pokročilých digitálních dovedností, i když v úzké interakci s průmyslem a dalšími zúčastněnými stranami, která odráží současné a budoucí společenské potřeby v digitálním světě.“

V tomto ohledu by se bakalářské osnovy v oblasti informatiky měly ještě více zaměřit na pokročilé řešení problémů prostřednictvím silného rozvoje dovedností v oblasti výpočetního, algoritmického a designového myšlení, především abstrakce, rozkladu problémů a rozpoznávání vzorců, zatímco umělá inteligence, strojové učení, myšlení založené na datech a kybernetická bezpečnost by měly mít v těchto učebních osnovách místo.

Na postgraduální úrovni by se učební osnovy související s umělou inteligencí měly pokusit přizpůsobit mezioborovost tím, že budou čerpat studenty z relativně rozmanitého prostředí (informatika, čisté a aplikované vědy, kognitivní vědy, biomedicínské vědy, inženýrství), a mít tak profil pokročilých transformačních programů. Očekává se, že komplexní a kolaborativní řešení problémů, hluboké učení, inteligentní uživatelská rozhraní zaměřená na člověka, analýza dat velkého objemu, umělá inteligence a kreativita a podnikání založené na datech budou v těchto učebních osnovách nabízeny pro pokročilé znalosti a digitální dovednosti všestrannost, přičemž se zohlední budoucí změny společenských požadavků.

O autorce

Elpida Keravnou-Papailiou je profesorkou na katedře počítačové vědy, Kyperské univerzity, a akademická koordinátorka magisterského programu CEF MAI4CAREU v oblasti umělé inteligence. Mezi její výzkumné zájmy patří znalostní inženýrství, umělá inteligence v lékařství, expertní systémy a dočasné informační systémy v lékařství. Působila ve správní radě a ve výkonném výboru Evropského inovačního a technologického institutu (EIT). Je pracovnicí třídy Mezinárodní akademie zdravotnických věd pro informatiku v roce 2021.  

O katedře výpočetní techniky, Kyperská univerzita

Jedná se o nejstarší katedru v oboru počítačové vědy na Kypru. V roce 1992 přijímala své první studenty jako jednu z prvních kateder kyperské univerzity. Má intenzivní výzkumnou činnost v oblasti umělé inteligence, počítačové architektury, počítačových sítí a kybernetické bezpečnosti, správy údajů, grafiky a virtuální reality, internetové výpočetní techniky, softwarového inženýrství a teoretické počítačové vědy, podporované nejmodernější výzkumnou infrastrukturou (vysoce výkonné klastry a síťové práce v úložišti, zařízení cloud computingu a zařízení pro virtuální realitu). Více informací naleznete na internetových stránkách oddělení.

© Right 3 – stock.adobe.com

⚠ Disclaimer: Text byl automaticky přeložen z evropské platformy Digital Skills and Jobs. Pokud jste v textu našli chyby, obraťte se, prosím, na digikoalice@npi.cz.

Líbil se Vám náš článek? Podělte se o něm se světem