Česká škola budoucnosti – Schoolink 2021

Ve dnech 3. – 4. prosince 2021 se konala konference SCHOOLINK. Konference se zaměřovala na mezinárodní vzdělávání a byla realizována Domem zahraniční spolupráce. Chcete se dozvědět více o wellbeing, budoucnosti ve vzdělávání, využívání cizích jazyků napříč předměty, mediální gramotnosti a o mnoho dalších tématech? Čtěte dál.

Konference SCHOOLINK se konala 3. – 4. prosince 2021, kterou již podruhé organizoval Dům zahraniční spolupráce. Letošním tématem bylo mezinárodní vzdělávání – cesta ke kompetencím pro život. Konferenci zahájil Jan Mareš, náměstek sekce vzdělávání a mládeže MŠMT. Zdůraznil, že jedním z cílů této konference je pomoci školám a učitelům v digitalizaci. Podle Jana Mareše  „by učitelé měli být mostem přes který žáci přecházejí vpřed“.

Lenka Henebergová, vedoucí sekce školního, odborného vzdělávání a mládeže Domu zahraniční spolupráce, představila tuto organizaci. Dům zahraniční spolupráce se snaží zvýšit zájem o zahraniční spolupráci a propaguje české školství v zahraničí. Česká republika byla v projektech Erasmus+ úspěšná. By

lo vypsáno 1 500 projektů Erasmus + a do zahraničí vycestovalo přes 4 000 účastníků z řad učitelů i žáků. Jako výjiměčný se ukázal proje

kt eTwinning, který spojuje a vytváří komunitu evropských škol, které se mohou zapojit do různých programů. Do této platformy se v Česku zapojilo již 12 000 učitelů a 4 500 škol.

Budoucnost vzdělávání hledejme online

Dana Pražáková, vedoucí kanceláře ústředního školního inspektora České školní inspekce, mluvila ve svém vystoupení o nerovnosti škol a žáků a o tom, proč se zabývat pojmem wellbeing. Velká část českých žáků se setkala s šikanou (1/3), trvale se cítí smutně (7 %) a ze šetření TIMSS vyplývá, že čeští čtvrťáci mají opakovaně nejnižší míru sounáležitosti se školou.

Již zmíněný wellbeing patří ke kritériím, které ČŠI zkoumá. Tímto pojmem se myslí stav, ve kterém můžeme v podporujícím a podnětném prostředí plně rozvíjet svůj fyzický, kognitivní, emocionální, sociální a duchovní potenciál a žít spolu s ostatními plnohodnotný a spokojený život.

Dále doporučila několik způsobů, jak zvyšovat kvalitu vzdělání: podporovat sebehodnocení žáků, vytvořit metodickou podporu pro začínající učitele, podporovat žáky v růstovém myšlení, naučit žáky pracovat s chybou, usilovat o využívání formativního hodnocení a do výuky zařadit gradované úlohy.

Příklady dobré praxe

Součástí konference bylo i představení škol, které jsou příkladem dobré praxe. Jejich jednotlivé prezentace můžete nalézt zde: MenSI – ZŠ Most, Základní škola a Praktická škola U Trojice a Základní škola a mateřská škola Luková. Tyto školy spojuje moderní přístup ke vzdělávání a zapojení se do mezinárodních platforem jakou je právě eTwinning.

Cizí jazyky ve vyučování

Petra Vallin ve svém vystoupení mluvila o využití cizích jazyků napříč předměty neboli Content and Language Integrated Learning (CLIL).

Cílem je výuka obsahu nejazykového předmětu prostřednictvím cizího jazyka. V literatuře se rozlišuje hard CLIL (vyučuje učitel nejazykového předmětu) a soft CLIL (vyučuje učitel cizího jazyka). CLIL přináší zbavení strachu mluvit cizím jazykem, větší kontakt 

s cizím jazykem, zlepšování jazykových dovedností, spontánnost a plynulost v mluveném projevu, motivace se učit další jazyky a zlepšení jazykových dovedností u učitelů. V CLIL hodinách nevadí gramatické chyby, cílem není bezchybnost ale dorozumění a komunikace.

Druhý den, 4. prosince 2021

Kornélia Lohyňová, ambasadorka eTwinningové skupiny Entrepreneurship in Education, zahájila druhý den konference prezentací na téma Rozvoj kompetencí prostřednictvím mezinárodní spolupráce. S rozvojem moderní doby se mění kompetence, které potřebujeme pro naše uplatnění. Tyto kompetence a dovednosti by měli žáci získávat ve škole, někdy však vzdělávání vypadá jako „výrobní linka“ a to se musí změnit. Žáky musíme motivovat prostřednictvím projektů, aby se mohli ve škole realizovat a cítit se v ní dobře.

Mediální (ne)gramotnost

Miroslava Filipi a Zita Havranová, ambasadorky aktivity eTwinning v ČR, hovořily o důležitosti mediální gramotnosti v dnešní době.

Ve své prezentaci se zabývaly pojmy jako jsou misinformace, malinformace, hoax, fake news, manipulace fotografií a kyberšikana.

Dále byly prezentovány projekty jako je Jeden svět na školách, který napomáhá s výukou mediální gramotnosti, Rating médií, který hodnotí důvěryhodnost zpravodajských webů nebo projekty věnující se e-bezpečnosti. Mezi tyto weby patří Bezpečný internet,  E-Bezpečí, Bezpečně online.

Panelová diskuze: Česká škola budoucnosti

Konference byla zakončena panelovou diskuzí na téma digitální wellbeing. Mezi panelisty byli Petra Prošková, ředitelka neziskové organizace Elixír do škol, Vladimíra Kyselková z DZS, která se zabývá projekty o Programování a Třídě budoucnosti, Lukáš Kohoutek, který je ředitelem Základní školy Mukařov, Jan Kršňák, zakladatel Digiděti, Jaroslav Mašek, vedoucí portálu Spomocník. Diskuzi moderovala Lucie Gregůrková, vedoucí oddělení podpory digitálního vzdělávání na MŠMT. V diskuzi se debatovalo o důležitosti pojmu digitální wellbeing, jak digitální wellbeing aplikovat, jak motivovat školy, aby se tímto pojmem zabývaly a jaké jsou nedostatky na systémové úrovni.

Lukáš Kohoutek řekl, že největší prioritou pro školy je v současnosti zajištění prezenční výuky a až poté se může škola zabývat pojmy jako je wellbeing, a proto bude komplikované toto téma do fungování škol začlenit. Jan Kršňák mluvil o nutnosti změny hodnocení a podpory sebedůvěry: „rolí učitele by mělo být vedení dětí mořem informací“. A podle Vladimíry Kyselkové je důležité, aby se digitalizaci vzdělávání přizpůsobilo i uspořádání školní třídy.

Jaroslav Mašek poradil, jak zavést digitální wellbeing do škol. Radil na škole vytvořit kurátorský tým z řad studentů a v nich najít „experty“ na digitální problematiku. Petra Prošková doporučila, aby učitelé nezapomínali na sebe a na svůj čas. Na systémové úrovni by byla ráda, aby byla ředitelům dána volnost při využívání finančních prostředků bez přílišné administrativy. Lucie Gregůrková upozornila na projekty jako je podcast Máma a táta na síti a aktivity Replug.me, které mohou pomoci s aplikací wellbeingu do vzdělávání i výchovy doma.