Eurobarometr 2021: největší obavou Evropanů je učit se novým digitálním dovednostem

Autor: Galina Misheva, Platforma pro digitální dovednosti a pracovní místa Publikováno: 17. prosince 2021 17.12.2021

Podle zvláštního průzkumu Eurobarometr provedeného v září a říjnu 2021 se převážná většina občanů EU domnívá, že internet a digitální nástroje budou v budoucnu hrát důležitou úlohu.

Stále více Evropanů má přístup k internetu každý den a v průměru 85 % z nich tak činí nejméně jednou týdně. To přináší také rostoucí využívání digitálních nástrojů a řešení, které se šíří ve veřejné i soukromé sféře. Pandemie COVID-19 tuto situaci jen dále urychlila, neboť školy přešly na distanční vzdělávání a vládní pokyny v členských státech EU podporovaly a nařizovaly práci na dálku. Jedna věc je jasná: jako Evropané nyní potřebujeme internet nejen ke vzájemnému sdílení informací, ani k tomu, abychom se obeznámili: digitální technologie a nástroje nám umožňují pracovat, spravovat naše daně, zdravotní pojištění a přístup ke kulturním službám.

„Přístup k internetu již není novinkou“ 
Průzkum Eurobarometr – graf odpovědí na používání internetu občany EU (EU-27), září až říjen 2021.

Respondenti průzkumu byli požádáni, aby si představili svůj život v roce 2030 a posoudili, jak důležité očekávají, že digitální nástroje a internet budou do roku 2030 žít, a zda očekávají, že digitální nástroje a internet jim přinesou větší výhody než nevýhody. Dva z pěti (tj. 41 %) Evropanů očekávají větší výhody než nevýhody. Dalších 43 % respondentů si ve svém hodnocení není tak jisti, neboť očekává jak výzvy, tak výhody. 12 % občanů EU se domnívá, že internet bude do roku 2030 tmavším místem, což přinese více mínus než přínosy. 

Zvětšení v členských státech EU: podrobnější obrázek

Výsledkyjednotlivých zemí odhalují některé zajímavé vzorce. Občané v některých zemích EU jsou optimističtější, pokud jde o výhody digitálních nástrojů: tak je tomu ve Finsku (67 %), Dánsku (63 %) a Švédsku (62 %). V jiných zemích občané považují digitální nástroje a internet za dveře k větším výzvám než k přínosům – 22 % respondentů v Řecku, 20 % respondentů v Rakousku a 18 % ve Francii si to myslí. A někteří jednoduše neví – více než 1 z 10 respondentů v Bulharsku uvedl, že si není jist, jak otázku zodpovědět. 

Bouřlivé počasí vpřed: hlavní obavy Evropanů 

Pokud jde o to, jak evropští občané vnímají budoucí výzvy a obavy související s digitálními nástroji a internetem, objevují se také různé vzorce napříč věkovými skupinami, úrovní digitálních kompetencí a oblastmi zájmu.

Rovnováha on-line/off-line vs. obtížnost učení se novým digitálním dovednostem

Více než každý třetí občan EU (neboli 34 %) uvádí, že se snaží dosáhnout zdravé rovnováhy on-line/off-line. A více než každý čtvrtý, tj. 26 % respondentů, uvedlo, že jsou znepokojeni obtížností učení se novým digitálním dovednostem a tím, jak to může ovlivnit jejich účast ve společnosti (jako je práce nebo studium on-line, hlasování on-line atd.). 

Například 29 % respondentů ve věku 55 let a více se spíše obává, že je obtížné získat nové digitální dovednosti, aby se mohli aktivně zapojit do společnosti. Tento poměr se postupně snižuje, když se podíváme na mladší lidi: 26 % u osob ve věku 40–54 let a 23 % u věkové skupiny 15–24 let. Můžeme však také vidět, že ačkoli věk může být faktorem, zkušenosti jsou stejně významné: pouze 21 % osob ve věku 25–39 let (tj. mladých lidí s nejméně 2–3 roky odborné praxe) se obávalo, že učení se novým digitálním dovednostem bude náročný úkol.

Velkou obavou nejmladších respondentů průzkumu (15–24 let) je obtížnost odpojení od internetu a sociálních médií a nalezení dobré rovnováhy on-line/off-line. 

Kybernetické útoky a kyberkriminalita
Eurobarometr 2021: kybernetické útoky, výzvy

Více než polovina občanů EU vyjadřuje znepokojení nad kybernetickými útoky a kyberkriminalitou, jako je krádež nebo zneužívání osobních údajů, ransomware (zlovolný software) nebo phishing, jakož i bezpečnost a blaho dětí.

Když byla většina respondentů požádána o výběr čtyř aspektů týkajících se zvýšené úlohy digitálních nástrojů a internetu, které je nejvíce znepokojují, uvedla obavy spojené se zvýšenou mírou kybernetické trestné činnosti a kybernetických útoků a předpokládaným dopadem (tj. ztrátou osobních, citlivých, finančních údajů). 

Dalším klíčovým problémem je bezpečnost a dobré životní podmínky dětí nainternetu, přičemž 53 % Evropanů uvedlo, že se jedná o faktor, který pro ně představuje. U 46 % lidí je dalším problémem zneužívání údajů společnostmi a orgány veřejné správy v důsledku nízké úrovně digitálních dovedností. Je tomu tak i v případě přístupu do on-line světa pro osoby se zdravotním postižením a osoby žijící v oblastech s malým nebo žádným přístupem k internetu (41 %). 

⚠ Disclaimer: Text byl automaticky přeložen z evropské platformy Digital Skills and Jobs. Pokud jste v textu našli chyby, obraťte se, prosím, na digikoalice@npi.cz.