Knihovnictví v Evropě – mapování profesních potřeb

Zpráva “Knihovnictví v Evropě – mapování profesních potřeb” se zaměřuje na vymezení kvalifikačních rozdílů v belgickém, bulharském, řeckém, italském a lotyšském knihovnictví, které jsou vyvolány digitální transformací. Konsorcium se zaměřilo především na veřejné knihovny, protože ty byly pro partnery zajímavější, pokud se však podařilo získat poznatky i z jiných typů knihoven, byly do výsledků zprávy zahrnuty. 

Pro účely této zprávy partneři podnikli čtyři dílčí kroky: desk research, průzkum vzdělávacích potřeb, hloubkové rozhovory s knihovníky a rozhovory o osvědčených postupech s institucemi z oblasti odborného vzdělávání a přípravy. Každá část zprávy zkoumá výsledky v jednotlivých zemích a vytváří srovnávací analýzu pro každou výzkumnou aktivitu. Na závěr zprávy jsou na základě výsledků výzkumu navrženy dva vznikající profily pracovních míst.

Desk research

Výzkum ukázal, že v partnerských zemích existují mezery v odborné kvalifikaci. Bulharští knihovníci se chtějí naučit digitálním dovednostem, což ukazuje na nízkou výchozí úroveň těchto dovedností. Požadavky na digitální dovednosti v Itálii, Lotyšsku, Belgii a Řecku však, zdá se, naznačují, že se očekává základní úroveň s možností zvyšování kvalifikace v závislosti na dostupných možnostech neformálního vzdělávání.

Průzkum

Průzkum vzdělávacích potřeb, který byl adresován pracovníkům knihoven, poukázal na tři slabé stránky v oblasti kompetencí DigComp 2.1: bezpečnost, tvorba digitálního obsahu a řešení problémů. Obecně se ukázalo, že knihovníci, kteří průzkum vyplnili, jsou motivovaní a uvědomují si potřebu osvěžit si své dovednosti a udávají různorodé požadavky na školení, které jim umožní plnit jejich povinnosti: 

• Komunikace on-line a off-line
• Komunikace a interakce s uživateli
• Znalost tvorby digitálního obsahu
• Zkoumání technologických změn
• Zvyšování informační, datové a mediální gramotnosti
• Posuzování a usnadňování práce komunity

Při hloubkových rozhovorech se respondenti domnívali, že během profesní dráhy knihovníka je nutné si doplňovat kvalifikaci, aby držel krok se změnami v technologiích a měl odpovídající znalosti. Několik respondentů poznamenalo, že knihovníci si mohou být jisti svými schopnostmi v oblasti mediální gramotnosti, nicméně musí pravidelně absolvovat školení, aby měli znalosti a dovednosti, které jsou pro jejich profesi aktuální.

Rozhovory o osvědčených postupech v oblasti odborného vzdělávání a přípravy

Všechny provedené rozhovory o osvědčených postupech se týkaly různých oblastí digitálních kompetencí. Obecně se uznává, že služby knihoven se mají více orientovat na digitální technologie a že knihovníci mají být schopni využívat digitální nástroje, aby mohli pomáhat svým komunitám. Na základě těchto rozhovorů o osvědčených postupech se ukazuje vysoká potřeba kombinovaných vzdělávacích příležitostí, které by studentům umožnily sladit profesní a osobní závazky. Učební plán BIBLIO VET bude zahrnovat praktické činnosti, jako nejlepší se jeví smíšený formát, jehož cílem je předávat teoretické aspekty online a spojit studenty dohromady během osobních praktických činností. 

Na základě vzdělávacích potřeb, které pracovníci knihoven popsali v průzkumu a hloubkových rozhovorech, a na základě národních souvislostí byly vytvořeny dva různé pracovní profily: Pracovník pro komunitní práci a komunikaci a pracovník pro digitální transformaci. Pracovní profily podrobně popsané v této zprávě mají v případě prvního z nich uspokojit potřeby vzdělávání v oblasti komunikace a komunitního poradenství, v případě druhého pak potřeby digitalizace a technické podpory. Jejich cílem je zvýšit digitální dovednosti všech pracovníků knihoven alespoň na “střední” úroveň ve všech oblastech DigComp 2.1.

Disclaimer: Text byl automaticky přeložen z evropské platformy Digital Skills and Jobs. Pokud jste v textu našli chyby, obraťte se, prosím, na digikoalice@npi.cz.