Konference: Vzdělávání v digitální době

Ve dnech 8. – 9. listopadu 2021 se konala mezinárodní konference v Ljublani o vzdělávání: Resetting education and training for the digital age. Konference se uskutečnila během slovinského předsednictví Rady Evropské unie a hlavními tématy bylo digitální vzdělávání a umělá inteligence. Cíle konference byly v souladu s Evropským prostorem vzdělávání do roku 2025. Dalšími tématy, na které se konference zaměřovala, byly bezpečnostní rizika ve vztahu k distanční výuce nebo respekt k soukromí a etické normy při používání umělé inteligence.

Konferenci zahájila Simona Kustec, slovinská ministryně školství. Ve své řeči mluvila o důležitosti kombinované výuky v dnešní době. Eurokomisařka Margrethe Vestager mluvila o úskalích umělé inteligence. Jedním z problémů, který může nastat, je situace, kdy lidé, kteří neumí pracovat s moderními technologiemi, budou stále více vynecháváni z digitální tranzice. Dále zmínila obavu z toho, co se může stát, svěříme-li umělé inteligenci naše osobních informací a údajů. Proto se Evropská komise snaží klást důraz na transparentnost při vytváření algoritmů umělé inteligence a dostatečné znalosti při jejím používání.

Dopolední panelová diskuze

Dopolední diskuze se zabývala didaktikou digitálního vzdělávání. Reflexe vzdělávání během pandemie, výzvy spojené s digitalizací a problémy nových vzdělávacích technologií byly předmětem prezentace Riina Vuorikari. Pandemie se stala klíčovým momentem pro vzdělávání a poskytla mnoho dat a informací o domácích podmínkách žáků, které jsou podstatné pro další rozvoj vzdělávání. Na základě Akčního plánu pro digitální vzdělávání na roky 2021-2027 se v současné době aktualizuje Rámec digitálních kompetencí občana (DigComp 2.2). Mezi tyto kompetence by měly patřit znalosti o fungování digitálních technologií – včetně AI, dovednosti je používat a kriticky k nim přistupovat. Cílem těchto kompetencí je snížení nebezpečí při používání digitálních technologií a umělé inteligence. Riina Vuorikari představila projekty jako jsou SELFIE for Teachers, Life Comp a School Education Gateway, které pomáhají školám zařadit digitální technologie do výuky.

Druhá část dopolední panelové diskuze se věnovala vzdělávacímu prostředí. Dana Redford zdůraznil důležitost digitálních kompetencí a individuálního přístupu k jednotlivým žáků. Také představil platformu Young Innovators, která se a snaží vystavit žáky reálným problémům dnešního světa a vést je k vyřešení daného problému tzv. challenges based education.

Odpolední panelová diskuze

Odpolední část programu měla dvě části. V první části mluvil Martin Seligman o pozitivním vzdělávání a pozitivní psychologii. Zaměřoval se na důležitost dosažení wellbeingu tedy blahobytu. K dosažení wellbeingu je zapotřebí tzv. PERMA (Positive emotions; (pozitivní emoce); Engagement (zaujetí); Relationship (pozitivní vztahy); Meaning (smysluplnost); Accomplishment (úspěšný výkon). Podle Martina Seligmana lze wellbeing naučit ve škole. Problémem však je, že školy děti zásadám PERMA neučí, a to by se mělo změnit. Navíc dodává, že spokojené děti si vedou lépe ve škole a posléze i v práci.

Druhý bod programu, panelová diskuze, se zabývala tématy jako je další směr vzdělávání, individuální přístup učitelů k žákům a problémy znevýhodněných skupin dětí.

Druhý den konference

Druhý den se konference zabývala tématem umělé inteligence ve vzdělávání a jejího využití. Blaž Zupan přednášel o potřebnosti se zajímat o fungování umělé inteligence. Umělá inteligence je hlavní technologií 21. století, a proto bychom se měli učit o jejich schopnostech, rizicích, ale i etických aspektech jejího používání. Wayne Holmes se věnoval využití umělé inteligence ve vzdělávání. Využití umělé inteligence rozděluje do tří kategorii, a to učení s umělou inteligencí, učení o umělé inteligenci a přípravu na umělou inteligenci. Rovněž představil několik možností, jak mohou být umělé inteligence při výuce využity (doučování, automatické známkování a hodnocení, výuka jazyků).

V odpolední části druhého dne Colin de la Higuera představil projekt AI for Teachers. Tento projekt se snaží podporovat učitele v zavádění umělé inteligence do výuky formou webinářů a konferencí. Cílem je, aby měli učitelé určité povědomí a znalosti o umělé inteligenci. Za UNESCO mluvila náměstkyně generálního ředitele pro sociální a humanitní vědy Gabriela Ramos. Sdělila, že umělá inteligence ve výuce je přínosná, ale musí se k ní přistupovat obezřetně. Žáci musí být připraveni umělou inteligenci používat a přistupovat k ní kriticky. UNESCO podporuje zavádění umělé inteligence do výuky, zároveň ale vydává UNESCO doporučením k etice umělé inteligence. Českou republiku zde zastupoval státní tajemník Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy  Jindřich Fryč a mluvil zde o Národním plánu obnovy. Jedním z cílů tohoto plánu je rozvoj digitálních dovedností žáků i učitelů, stejně jako digitální vybavení škol. Také zdůraznil potřebu podpory škol a důležitost kybernetické bezpečnosti.

V závěru konference Cristina Riesen vyzvala ke změně a inovaci ve vzdělávání. Jako klíčový prvek této změny vnímá zapojení všech aktérů, kteří se podílejí na vzdělávání. Mezi příklady inovativního přístupu patří hackaton DigiEduHack, jehož třetí ročník právě 9. listopadu začal. V České republice se DigiEduHack uskutečnil již podruhé. Zpráva o jeho průběhu je k dispozici zde.