Nová zpráva o informatickém myšlení v povinném vzdělávání – současný stav a praxe

Evropská komise vytyčila šest priorit na období 2019–2024, pro roky 2019-2024, včetně priority nazvané “Evropa připravená pro digitální věk”. Evropská komise v této digitální strategii usiluje o zavedení nových generací technologií a rozšíření postavení lidí díky jejich používání. Tuto agendu doprovázel akčním plánem digitálního vzdělávání – “Přenastavení vzdělávání a odborné přípravy pro digitální věk” z roku 2021, který uvádí politické iniciativy v Evropské unii (EU), které podporují udržitelné a účinné úpravy systémů vzdělávání a odborné přípravy v členských státech EU tak, aby lépe odpovídaly digitálnímu věku.

Akční plán digitálního vzdělávání má dvě prioritní oblasti: 1) podpora rozvoje vysoce výkonného ekosystému digitálního vzdělávání a 2) zvyšování kompetencí v oblasti digitálních dovedností pro digitální transformaci. Výuka informatiky jako taková spadá do druhé prioritní oblasti Akčního plánu pro digitální vzdělávání jako požadavek na posílení digitálních dovedností a kompetencí mladých lidí.

Výzkumná zpráva „Reviewing Computational Thinking in Compulsory Education: Současný stav a praxe v terénu“ e zabývá rolí informatického myšlení v povinném vzdělávání v některých členských státech Evropy i mimo EU. Tato analýza byla financována Společným výzkumným střediskem Evropské komise (JRC) a provedl ji Institut pro vzdělávací technologie Italské národní rady pro výzkum (CNR-ITD) společně s European Schoolnet (EUN) a Vilniuskou univerzitou (VU) mezi dubnem a prosincem 2021. Cílem studie je navázat na dřívější zprávu JRC „Rozvoj informatického myšlení v oblasti povinného vzdělávání: důsledky pro politiku a praxi“. TTato dřívější zpráva JRC poskytla přehled výzkumných poznatků i iniciativ na místní a politické úrovni zaměřených na rozvoj informatického myšlení v povinném vzdělávání v Evropě.

“Reviewing Computational Thinking in Compulsory Education: Výzkumná zpráva “State of Play and Practices from the Field” usiluje o zmapování dopadu pandemie COVID-19 a všech příležitostí a výzev, které přinesla v oblasti digitální transformace a vzdělávacího sektoru.

Závěry

Výzkum analyzoval situaci ve 29 evropských zemích, z nichž 18 jsou členské státy a sedm ostatní evropské země. Každá z těchto zemí zařadila do svých vzdělávacích osnov základní koncepty informatiky. Za zmínku stojí Dánsko, které pilotně zkouší mnoho kroků pro začlenění dovedností informatického myšlení do učebních osnov. Celkově byly při začleňování informatického myšlení do povinného vzdělávání pozorovány tři různé přístupy:

• Mezipředmětový přístup, kdy jsou základní koncepty informatiky součástí všech předmětů a učitelé nesou odpovědnost za rozvoj informatického myšlení.
• Samostatný předmět, v němž se základní koncepty informatiky vyučují v předmětu souvisejícím s výpočetní technikou.
• Je součástí jiných předmětů, kdy jsou základní koncepty informatiky integrovány do některých dalších předmětů školního vzdělávacího programu.

Výzkum také uvádí, že nejefektivnějším pedagogickým přístupem k rozvoji informatického myšlení je práce na skutečných problémech a povzbuzování studentů k vytváření vlastních programů, aplikací, animací, videoher apod. Díky těmto metodám se studenti mohli posunout od pasivních konzumentů technologií k aktivnímu vytváření digitálního obsahu a objektů. 

ato komplexní výzkumná studie je k dispozici ke stažení a my vás vybízíme, abyste se seznámili s návrhy, jak začlenit informatické myšlení do povinného vzdělávání.

© Evropská komise

Disclaimer: Text byl automaticky přeložen z evropské platformy Digital Skills and Jobs. Pokud jste v textu našli chyby, obraťte se, prosím, na digikoalice@npi.cz.