Základní informace o publikaci

Oblast vzdělávání a rozvoje: Základní programy a kvalifikace
Interdisciplinární programy a kvalifikace zahrnující informační a komunikační technologie (IKT)
Technické vědy, výroba a stavebnictví dále nedefinované
Téma: Umělá inteligence, Digitální dovednosti
Cílová skupina: Digitální dovednosti pro pracovní sílu
Digitální dovednosti pro ICT odborníky
Úroveň digitálních dovedností: Základní, Střední, Pokročilá, Odborník na digitální technologie
Druh iniciativy: Mezinárodní iniciativa
Druh publikace: Obecné pokyny, Obecné informace, Zpráva
Geografický rozsah: Evropská unie

O publikaci

V Evropě, stejně jako ve zbytku světa, jsou digitální inovace a transformace zastíněny tím, co bylo nazýváno čtvrtou průmyslovou revolucí. Koncepce Průmyslu 4.0 popisuje tuto digitální transformaci v průmyslu ve všech odvětvích. Začlenění digitálních inovací do jejich obchodních strategií je základním prostředkem k vytváření hodnot a digitální integrace a propojení systémů může vytvořit bezproblémové digitalizované hodnotové řetězce.

Cílem této studie je představit možnosti politiky pro využívání zdanění a intervence na trhu práce s ohledem na vznikající vývoj v oblasti průmyslových digitálních platforem, umělé inteligence a souvisejících technologií a analyzovat, jak tyto možnosti mohou ovlivnit hospodářský růst a sociální soudržnost, jakož i rozvoj Průmyslu 4.0 v Evropě.

Vychází z toho, že daňové a pracovněprávní nástroje jsou posuzovány z hlediska jejich vlivu na ekonomiku, společnost a politiku. Navzdory rozsáhlým diskusím o dopadu umělé inteligence a robotů na pracoviště a trh práce existuje jen málo systematických důkazů. Nedávné odhady dopadů automatizace na pracovní místa ukazují značné rozdíly, pokud jde o potenciální ztrátu pracovních míst v rozmezí od 9 % do 40–60 % stávajících pracovních míst do roku 2030.

Převažujícím názorem je, že automatizace nahrazuje a doplňuje lidskou práci. Ale také to, že tradiční pracovní smlouvy na plný úvazek by měly být dále nahrazeny jinými formami zaměstnání, jako jsou dočasná pracovní místa, práce na volné noze, krátkodobé úkoly, drobné práce zprostředkovaná digitálními pracovními platformami atd.

Z politického hlediska zpráva stručně zdůrazňuje následující body:

  • V závislosti na dosaženém politickém konsensu lze vytvořit vyváženou kombinaci prvků z obou scénářů, čímž se vytvoří pracovní prostředí s technickými a sociálními inovacemi, které povede k hospodářskému růstu a sociální soudržnosti.
  • Politický konsensus by mohl být dosažen začleněním dalších opatření, například silné průmyslové politiky založené na investicích stimulujících rozvoj a zavádění evropských platforem, nebo nové sdílení údajů a regulace hospodářské soutěže.
  • Vnitřní politická soudržnost v EU má zásadní význam pro dosažení správné rovnováhy pro průmysl 4.0 s cílem dosáhnout hospodářského růstu a sociální soudržnosti s evropskými řešeními. Tento proces mohou podpořit programyInvestEU, Horizont Evropa, Digitální Evropa a související zavádění, schopnosti a programy soudržnosti.
  • Bylo by možné uvažovat o tom, že bude usilovat o koalici činitelů s rozhodovací pravomocí na trhu práce a tvůrců politik v oblasti inovací/technologií v Evropě s cílem nalézt takovou rovnováhu. Jednota EU je nezbytná pro řízení globálních sil v oblasti kapitálu a technologií, například prostřednictvím OECD.
  • Pokud by se Evropa dostala do krajního bodu ultraliberálního scénáře, je pravděpodobné, že platformy evropského průmyslu 4.0 budou marginalizovány.
  • Vyváženou transformaci lze financovat vyšším růstem, společným vyšším, ale selektivním přístupem ke zdanění a v případě potřeby dočasnými rozpočtovými schodky.