Základní informace o publikaci

Oblast vzdělávání a rozvoje: Informační a komunikační technologie (IKT) dále nedefinované
Téma: Umělá inteligence, Big Data, Vysoce výkonná výpočetní technika, Kvantová výpočetní technika
Cílová skupina: Digitální dovednosti pro pracovní sílu
Digitální dovednosti pro ICT odborníky
Digitální dovednosti ve vzdělávání
Digitální dovednosti pro všechny
Úroveň digitálních dovedností: Střední, Pokročilá, Odborník na digitální technologie
Druh iniciativy: Institucionální iniciativa EU
Druh publikace: Zpráva
Geografický rozsah: Evropská unie

O publikaci

Zpráva „Výzkum a inovace v oblasti umělé inteligence: Evropa připravuje svůj vlastní způsob“ Generálního ředitelství pro výzkum a inovace Evropské komise je pokusem prozkoumat současný stav umělé inteligence v Evropě, a zejména přínosy a příležitosti, které se otevírají v souvislosti s rostoucím zaváděním a zaváděním technologií v Evropě. Důležité je, že zpráva se rovněž zabývá omezeními umělé inteligence, jako jsou výzvy spojené s budováním aplikací a algoritmů umělé inteligence, které jsou etické a spravedlivé. 

Dokument je dobrým přehledem nejen pro tvůrce politik a odborníky v souvisejících oblastech, jichž se digitalizace dotýká (vzdělávání, akademická obec, výzkum a inovace), ale také pro každého, kdo má zájem zjistit důvody, proč se umělá inteligence často nazývá „měnčí“ v souvislosti s mnoha různými odvětvími a oblastmi. Prezentuje historii umělé inteligence (od slavného testu v Turingu, který byl navržen tak, aby se zjistilo, zda je stroj schopen držet inteligentní myšlení, až po četné výzkumné pracovníky, kteří se potýkali s vymezením technologie) a zkoumá základní prvky, které musí existovat, aby byl umožněn plný potenciál umělé inteligence. 

Hlavní závěry 

  • Využití potenciálu umělé inteligence závisí na různých faktorech, včetně zavedení nezbytných dovedností v oblasti informačních a komunikačních technologií (IKT) a digitálních kompetencí pro větší segment pracovní síly, jakož i pro běžné občany ve všech členských státech EU. 
  • Při pohledu na potenciál umělé inteligence jako celku má tato technologie dobré předpoklady k tomu, aby vedla k inovativním produktům a řešením, zvýšila produktivitu práce a zvýšila účinnost prakticky ve všech hospodářských odvětvích. 
  • Umělá inteligence může být klíčovým aktérem při řízení emisí skleníkových plynů – zároveň však existují rizika spojená s technologickými produkty, které umělá inteligence umožňuje (jako jsou superpočítače nebo obrovská datová centra). 
  • Soukromé investice v oblasti umělé inteligence jsou na vzestupu, což má dopad na trh práce a upozorňuje na potřebu odborníků v oblasti IKT na celém světě. 
  • I když má EU vedoucí postavení v oblasti inovací souvisejících s umělou inteligencí a pokud jde o vědeckou excelenci v této oblasti, zaostává za Spojenými státy, pokud jde o přijímání, výzkum, zaměstnanost i zavádění. Spojené státy jsou stále největším rezervoárem talentů v oblasti umělé inteligence na světě. 
  • Nedostatečná genderová rozmanitost ve výzkumu umělé inteligence přetrvává, i když v průběhu času došlo k pokroku, přičemž k nejviditelnějšímu nárůstu celkově došlo v evropských zemích, konkrétně v Nizozemsku, Irsku, Maďarsku, Francii a Belgii.

Politická doporučení

Na základě vyhodnocení analýzy předložené ve zprávě vyvstávají dvě hlavní doporučení: zvýšení počtu studentů a odborníků v oblasti informačních a komunikačních technologií s odbornými znalostmi a/nebo teoretickým zázemím v oblasti umělé inteligence a potřeba umožnit pracovní prostředí, které spojuje nejlepší talenty, které Evropa musí nabídnout a přilákat kvalifikované odborníky ze zahraničí. S rostoucí digitalizací služeb a produktů jsou zapotřebí zvýšené investice i do odborné přípravy, která odráží výzvy a potenciální rizika technologií umělé inteligence.