Seriál inspirativních žen v kódování: Ada Lovelace a Hedy Lamarr

Autor: DigiKoalice, Code Week Publikováno: 22. února 2023 22.02.2023

Ada Lovelace

Vizionářka, která viděla potenciál počítačů dlouho předtím, než se objevily v reálném životě. Kromě toho vůbec první programátorka v historii informatiky. 

Ada Lovelace se narodila 10. prosince 1815 v Anglii. Byla dcerou lady Anne Byronové a lorda George Byrona – slavného anglického básníka. 

V rámci svého vzdělání Ada studovala matematiku a přírodní vědy, přičemž její matka ji v tomto úsilí podporovala v době, kdy byly bohaté ženy z podobných intelektuálních aktivit běžně vyloučeny. Ada však na akademické půdě vynikala a zaujal ji nový svět vědeckých možností, který v 19. století stále čekal na své objevení. 

V 17 letech se Ada seznámila s matematikem a vynálezcem Charlesem Babbagem, který ji představil svůj diferenční stroj, předchůdce kalkulačky. Ada byla tímto přístrojem fascinována a považovala Charlese Babbage za svého učitele, s nímž spolupracovala i poté, co se stala hraběnkou z Lovelace a matkou tří dětí. 

Programátorkou dávno před vynálezem prvního počítače

O něco později, v roce 1843, začal Charles vyvíjet složitější verzi diferenčního stroj zvanou analytický stroj, který byl teoreticky základní, analogovou verzí elektronického počítače. Požádal tedy Adu, aby mu přeložila technický francouzský text z angličtiny. 

Když Ada viděla potenciál analytického stroje, uvědomila si, že stroj může podle vzorů nejen počítat čísla, ale také tvořit písmena. Ve svých poznámkách zveřejnila první algoritmus, který stroj provedl, a přišla s nápadem na počítačový jazyk.

Ačkoli analytický stroj nebyl nikdy dokončen, Adiny poznámky, které ukazují, jak počítače pracují podle vzorů, byly v roce 1952 znovu publikovány v knize o digitálních počítačích a vědecký svět ji uznal jako programátorku dávno před vynálezem prvního počítače. 

Ada Lovelace zemřela 10. listopadu 1852, tedy více než sto let předtím, než byly její poznámky znovuobjeveny. Jako uznání její vize a přínosu pro informatiku byl v roce 1975 na její počest pojmenován počítačový jazyk ADA, který se používá dodnes.


Hedy Lamarr

Připojení k Wi-Fi? Za to můžete poděkovat Hedy Lamarrové: hollywoodská herečka byla spoluvynálezkyní technologie, která se stala základem dnešních Wi-Fi, Bluetooth a GPS.

Hedy Lamarr, rozená Hedwig Eva Kiesler, se narodila 9. listopadu 1914 ve Vídni. Jako dítě měla technické sklony a často rozebírala a skládala předměty, které našla doma, například hrací skříňku, aby pochopila, jak tyto stroje fungují. 

V 16 letech ji objevil režisér Max Reinhardt, pod jehož vedením Hedy studovala herectví v Berlíně a získala svou první filmovou roli v německém filmu Geld auf der Straβe (Peníze na ulici). Začátek její herecké kariéry však znamenal, že její vynálezecká genialita se dostala do stínu, protože lidé ji začali uznávat pro její krásu, a ne pro její vynalézavost. V roce 1932 ji obsadil český režisér Gustav Machatý do filmu Extase, který svými erotickými scénami vyvolal senzaci a přinesl Hedwig světovou slávu. Krátce po natočení filmu se Hedwig provdala. 

Po nevydařeném manželství s rakouským obchodníkem se střelivem Fritzem Mandlem utíká Hedy v roce 1937 do Londýna a přináší si s sebou znalosti získané při rozhovorech u stolu o válečných zbraních. V Londýně se Hedy seznámí s Louisem B. Mayerem ze studia MGM, který s ní uzavře smlouvu na několik hollywoodských filmů, v nichž Hedy fascinovala diváky svým přízvukem a krásou. 

Oceňovaná herečka i vynálezkyně

Během natáčení se seznámila s podnikatelem a pilotem Howardem Hughesem, který pomohl udržet Hedy při životě jejího nápaditého ducha tím, že jí dal k dispozici malou sadu vybavení, kterou mohla během natáčení používat ve svém přívěsu. Hughes ji také vzal na návštěvu do svých továren na letadla, ukázal jí, jak se letadla staví, a seznámil ji s inženýry, kteří měli na starosti výrobu.

Setkání, které podnítilo Hedyinu tvůrčí mysl, a brzy načrtla nový design křídel pro Hughesova letadla, inspirovaný aerodynamikou světa zvířat: ptáků a ryb. Její vynalézavost pokračovala a pokračovala vytvořením vylepšeného brzdového světla a tablety, která se rozpouštěla ve vodě a vyráběla limonádu podobnou Coca-Cole.

Nejvíce na ní zapůsobilo setkání v roce 1940, kdy se během jedné večeře seznámila s Georgem Antheilem. S Antheilem hovořila o řadě témat, jedním z jejich největších témat byla blížící se válka, přičemž si Hedy vybavovala informace, které měla k dispozici o munici a zbraních. 

Lamarrová a Antheil spolupracovali na novém komunikačním systému, který měl navádět torpéda na cíl. Systém využíval “přeskakování frekvencí” mezi rádiovými vlnami, kdy vysílač i přijímač společně přeskakovaly na nové frekvence. Tím se zabránilo zachycení rádiových vln, což torpédu umožnilo najít zamýšlený cíl. Námořnictvo se však rozhodlo nový systém nezavádět. 

Zatímco na filmovém plátně se dočkala velkého uznání za své výkony ve filmech jako Samson a Dalila nebo Bílý náklad, uznání za své vynálezy se dočkala až o několik desetiletí později.

V roce 1997 udělila americká nadace Electronic Frontier Foundation cenu Pioneer Award společně Lamarrové a Antheilovi a Hedy byla také první ženou, která obdržela cenu Bulbie Gnass Spirit of Achievement Award udělovanou americkou organizací Invention Convention. Po své smrti v roce 2000 byla Hedy Lamarrová v roce 2014 uvedena do Národní síně slávy vynálezců za svou technologii frekvenčního přeskakování, díky níž je Hedy Lamarrová známá jako “matka Wi-Fi” a dalších bezdrátových komunikací, jako je GPS a Bluetooth.


Zdroje:

Článek je syntézou dvou článků, které vznikly pro blog Code Week. Do češtiny nechala přeložit DigiKoalice. Originály najdete na stránkách zde a zde.