Seriál inspirativních žen v kódování: Christiane Floyd a Anastasia Volkova

Autor: DigiKoalice, Code Week Publikováno: 21. března 2023 21.03.2023

Christiane Floy

Christiane Floydová, narozená 26. dubna 1943, průkopnice informatiky a první profesorka tohoto oboru v Německu, zasvětila svou profesní kariéru  navrhování softwaru s ohledem na uživatele.

Jako jedna z prvních se vyslovila pro začlenění potřeb uživatelů softwaru do procesů vývoje a vymyslela koncept “evolučního participativního návrhu systému”. Podporuje spolupráci mezi uživateli a programátory v procesech vývoje systému.

Floydová, která měla talent pro matematiku, studovala matematiku ve Vídni a Mnichově a v roce 1969 získala doktorát na Vídeňské univerzitě. Během studia si uvědomila, že systémy by měly být matematicky a technicky navrženy tak, aby vyhovovaly potřebám lidí, kteří s nimi denně pracují.

Než v roce 1978 nastoupila jako vůbec první profesorka informatiky na Technickou univerzitu v Berlíně, pracovala jako systémová programátorka v mnichovském Siemensu, jako výzkumná pracovnice na katedře informatiky Stanfordovy univerzity a jako vedoucí konzultantka v mnichovské softwarové společnosti Softlab.

Softwarové inženýrství jako obor bylo v době, kdy Floydová nastoupila na profesuru v Berlíně, ještě v plenkách. Jako samoživitelka dvou dětí zvládla výzvu zavést výzkum i výuku v tomto nově vznikajícím oboru. Ústředním bodem jejího výzkumu bylo pochopení požadavků na systémy tak, aby vyhovovaly potřebám lidí, čímž položila základy designu zaměřeného na uživatele. V té době však tento přístup ještě nebyl brán vážně.

Floydová byla také jednou z prvních obhájkyň ochrany osobních údajů online. Na základě žaloby, kterou podala ona a její kolegové, vzniklo právo na informační sebeurčení, které dodnes upravuje zpracování osobních údajů.

Po formálním ukončení své profesury softwarového inženýrství na univerzitě v Hamburku v roce 2009 byla Floydové udělena čestná profesura na univerzitě v Paderbornu a Technické univerzitě ve Vídni. V současné době se stále věnuje společenskému dopadu softwaru. Jako vědecká poradkyně nedávno dohlížela na vývoj zdravotnické aplikace, která si kladla za cíl snížit úmrtnost matek a dětí na etiopském venkově. Výzkum a vývoj aplikace který probíhal na univerzitě v Addis Abebě.

Anastasia Volkova

Ukrajinská technologická inovátorka, která se snaží o revoluci v zemědělství pomocí satelitních dat a technologie autonomních dronů.  

Anastasia věří, že svět může být lepším místem díky chytřejším rozhodnutím, a proto využívá své vzdělání v oblasti leteckého a kosmického inženýrství pro vytváření aplikací v oblasti zemědělství, životního prostředí, využívání chytrých technologií a strojového učení. 

Co se týče vzdělání, Anastasii lze považovat za akademickou světoběžnici, počínaje bakalářským studiem v Kyjevě, přes magisterské studium v Polsku až po doktorát získaný v Austrálii. 

 V roce 2016 Anastasia založila společnost FluroSat (nyní Regrow) s cílem zpřístupnit zemědělskou vědu zemědělcům po celém světě. Nápad na její inovativní řešení se vznikl už doma, na Ukrajině, když blíže zkoumala zemědělské plodiny jejího dědečka. 

Uvědomila si, že sběrem dat ze satelitních kamer lze zjistit celkový zdravotní stav plodin. Tento typ poznatků umožňuje zjistit, zda je plodina nemocná týden předtím, než se u rostlin projeví nějaké příznaky. Rovněž lze měřit další faktory, například zda má plodina příliš mnoho nebo příliš málo vody nebo zda potřebuje více živin. To pomáhá zemědělcům efektivněji využívat vodu a hnojiva a zachránit plodiny.

Anastasiina práce již byla oceněna významnými technologickými médii po celém světě, v roce 2020 ji BBC vyzdvihla jako jednu ze 100 nejvlivnějších žen a její přínos v oblasti technologií ocenil časopis MIT Technology Review. 

Zdroje:

Článek je syntézou dvou článků, které vznikly pro blog Code Week. Do češtiny nechala přeložit DigiKoalice. Originály najdete na stránkách zde a zde.