🇭🇺 Maďarsko: přehled digitálních dovedností

Ve vydání indexu digitální ekonomiky a společnosti (DESI) za rok 2022 se Maďarsko umístilo na 23. místě v oblasti lidského kapitálu se skóre 38,4 (skóre EU 45,7). Ve srovnání s průměrem EU, který činí 54 %, má alespoň základní digitální dovednosti přibližně 49 % lidí. Procento odborníků na informační a komunikační technologie v pracovní síle se zvýšilo na 3,9 %, stále je však pod průměrem EU, který činí 4,5 %. Odborníků na informační a komunikační technologie je nedostatek: 57 % podniků předpokládá, že bude mít potíže s obsazováním pozic v oblasti informačních a komunikačních technologií. Podíl žen mezi odborníky na ICT je stále skromný (14 %). Podíl absolventů ICT mezi všemi absolventy je 3,1 %, což je pod průměrem EU, který činí 3,7 %. V roce 2020 bude 16 % podniků nabízet svým zaměstnancům školení v oblasti ICT, zatímco v celé EU je to 20 %. 

Index digitální budoucnosti společnosti Microsoft směří úroveň digitalizace v 16 evropských zemích včetně Maďarska. Digitalizace je posuzována v pěti kategoriích digitálního pokroku: Digitální podnikání, digitální státní správa a veřejný sektor, digitální infrastruktura, digitální sektor a lidský kapitál. Index poskytuje informace o současném stavu digitalizace v dané zemi a identifikuje nejúspěšnější oblasti, stejně jako ty, které vyžadují další úsilí k urychlení procesu digitální transformace. Celková úroveň digitálního rozvoje Maďarska je 100, což je přesně průměr střední a východní Evropy. V porovnání se zeměmi střední a východní Evropy je Maďarsko téměř ve všech kategoriích hodnoceno průměrně, přičemž v kategoriích Digitální podnikání a Digitální infrastruktura je skóre mírně nad průměrem, nejnižší je v kategorii Digitální státní správa a veřejný sektor (80,79).

Jako odpověď na neutěšený stav digitálního trhu práce vznikla v prosinci 2016 Maďarská národní koalice. Maďarská národní koalice se snaží ve shodě se záměry evropské koalice vypracovat a uskutečnit různá opatření a projekty na odstranění nedostatku digitální pracovní síly. Koalici koordinuje organizace Informatikai, Távközlési és Elektronikai Vállalkozások Szövetségének IVSZ, která kromě jiných relevantních aktivit vytvořila také Sdružení pro digitální Maďarsko, dobrovolnou koalici prosazující digitální přechod transformací vzdělávacího systému a zvyšováním digitálních kompetencí obyvatelstva a podniků. Popsala čtyři pilíře, na jejichž základě lze dosáhnout rychlých a efektivních změn: digitální společnost, lidské zdroje ; odvětvová digitalizace, technologický rozvoj malých a středních podniků; datová ekonomika, inovace, startupový ekosystém a digitální region, mezinárodní spolupráce.

Přehled státních strategií a vnitrostátních iniciativ 

Státní strategie 

Národní strategie digitalizace (Nemzeti Digitalizációs Stratégia 2021-2030) představuje strategický politický rámec pro digitální politiku v letech 2021-2030. Jedná se o zastřešující strategii, která seskupuje, upřesňuje a v některých případech doplňuje opatření popsaná v řadě dalších strategických dokumentů. Struktura strategie vychází ze čtyř základních pilířů kompasu digitálního desetiletí: digitální infrastruktura, digitální dovednosti, digitální ekonomika a digitální správa. Strategie uvádí tři prioritní oblasti digitálních dovedností: (1) rozvoj digitálních kompetencí (na základě rámce DigComp); (2) zvýšení počtu a kvalifikace IT odborníků a inženýrů; a (3) podpora strukturálních změn potřebných pro rozvoj digitálních dovedností ve vzdělávání a odborné přípravě. Dále identifikuje čtyři kritické oblasti činnosti pro digitalizaci podniků: (1) zvýšení využívání digitálních technologií malými a středními podniky; (2) rozvoj digitálních start-upů; (3) cílený rozvoj ICT průmyslu prostřednictvím podpůrných programů; a (4) ekonomické využití státních datových aktiv. 

Strategie uvádí pět priorit týkajících se digitálního státu: (1) koordinovaný, uživatelsky orientovaný digitální rozvoj ústředních a regionálních správních orgánů a profesionálních systémů na všech platformách; (2) vytvoření správy založené na datech dalším posílením interoperabilních datových vazeb mezi veřejnými rejstříky a příslušnými back-endovými systémy, a také služeb elektronické veřejné správy; (3) rozvoj inteligentních sídel a inteligentních oblastí; a (4) zvýšení informační bezpečnosti systémů veřejné správy.

Národní strategie sociálního začleňování 2030 (Magyar Nemzeti Társadalmi Felzárkózási Stratégia 2030) byla přijata v roce 2021 se třemi hlavními horizontálními záměry: rovný přístup k veřejným službám, rozvoj situace romských žen a digitalizace. Strategie stanovuje několik digitálních úkolů. Zejména se zaměřuje na zlepšení digitální gramotnosti žáků, rodičů a učitelů, další rozvoj digitální infrastruktury ve znevýhodněných regionech, snížení online rizik (jako je kyberšikana, závislosti, nenávistné projevy a bezpečnost dat) a zlepšení IT infrastruktury ve školách s cílem účinně bojovat proti předčasnému ukončování školní docházky.

Národní iniciativy 

Mezi cíle maďarského plánu obnovy a odolnosti (RRP) v oblasti digitálního přechodu patří rozvoj vysoce kvalifikované a konkurenceschopné pracovní síly cestou digitální transformace vzdělávání a výzkumu, podpora výuky a výzkumu v digitálním prostředí a vytvoření digitálního kurikula. Na digitální transformaci je určeno 29,8 % z celkového rozpočtu ve výši 5,8 miliardy eur. 

Součást maďarského programu (RRP) zaměřeného na vysoce kvalifikovanou a konkurenceschopnou pracovní sílu směřuje k modernizaci vysokoškolského vzdělávání a k posílení spolupráce mezi vysokými školami a podniky rozvíjením kapacit v oblasti výzkumu, vývoje a inovací, odvětvovou modernizací vysokoškolských oborů a rozvojem infrastruktury a dovedností pro vysokoškolské obory zaměřené na praxi. Zlepšení vzdělávání dospělých ve vysokoškolském vzdělávání má vést ke zvýšení jejich účasti na vzdělávání, které je jednou z klíčových výzev pro maďarskou ekonomiku a společnost. Důležitým prvkem této složky je rozvoj sítě institucí odborného vzdělávání a přípravy pro 21. století a národních centrálních akreditovaných zkušebních středisek, jakož i rozvoj digitálních učebních osnov pro odborné vzdělávání a přípravu.

IT Fitness Test je nejnovější a nejkomplexnější bezplatný test ICT dovedností v Maďarsku. IT Fitness Test, původně organizovaný na Slovensku, byl v roce 2022 poprvé organizován ve čtyřech zemích a pěti jazycích a přesáhl počet 100 000 respondentů. Test byl k dispozici ve slovenštině, češtině, maďarštině a polštině a jako bonus byla k dispozici anglická verze. V roce 2022 si téměř 5 000 účastníků z Maďarska otestovalo své dovednosti jako přípravu na další studium a praktické využití IT dovedností v pracovním životě. IT Fitness Test se zaměřuje především na praktické znalosti IT, pro žáky vyšších ročníků základních škol byla připravena samostatná sada 20 otázek online, zatímco středoškoláci a vysokoškoláci musí vyřešit složitější sadu 25 otázek, jejichž vyplnění zabere zhruba 45-60 minut. V roce 2022 se do iniciativy zapojily tisíce žáků a učitelů z téměř 150 maďarských škol, téměř 29 % žáků a více než 61 % učitelů dosáhlo výsledků lepších než 50 %. Celá iniciativa bude pokračovat i v roce 2023. 

Možnosti financování 

Možnosti financování rozšiřování a prohlubování kvalifikace s cílem podpořit digitální kompetence jednotlivců a organizací je možné formou půjček, grantů a finančních nástrojů. V období 2021-2026 je většina aktivit v oblasti digitální transformace financována prostřednictvím plánu pro obnovu a odolnost, a také formou aktivit v rámci programů Horizont, Erasmus+, ESIF a grantových schémat EHP. Více informací naleznete na stránkách maďarského plánu pro obnovu a odolnost, a na portálu veřejných zakázek Palyazat.gov.hu a v článku věnovanému možnostem financování digi dovedností v Maďarsku.

Disclaimer: Text byl automaticky přeložen z evropské platformy Digital Skills and Jobs. Pokud jste v textu našli chyby, obraťte se, prosím, na digikoalice@npi.cz.